fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

Veselé a zdravé žití


2.11.2001 - Mullumbimby, Austrálie

"Chcete se vykoupat?" ptá se Oleš a už nás rovná do své dodávky. K moři je to sotva dvacet kilometrů. "To je taková moje ranní sprcha," říká nám suchozemcům, fascinovaným vlnami oceánu kdykoliv je spatříme. Zatažení za tkaničku a z Oleše spadnou kalhoty. "Nějak jsem si zapoměl spodní prádlo," zní odpověď na naše udivené pohledy a nahatý se s rozběhem vrhá do vln. Nenecháme se pobízet dvakrát a za chvíli už se také cákáme ve slané vodě.

Malé městečko Mullumbimby na severu Nového Jižního Walesu je domovem poměrně silné komunity hippíků. Většina stárnoucích a moudřejících "květinových dětí" již dávno odvrhla drogy a dala se na zdravou výživu, cvičení jógy a ekologicky šetrné alternativní metody života. Spousty organických farem v okolí pěstují vlastní zeleninu a ovoce bez použití chemikálií, domy jsou napájene solárnímy panely, recyklují většinu odpadů a vody. Pro povznesení duše a těla pak organizují spoustu kurzů jógy, masáže, meditace, alternativní medicíny, sebezdokonalování a uměleckého vyžití - malování, zpěv, tanec, hra na nejrůznější známé i exotické nástroje.

Mullumbimby - bydlení uprostřed pralesa

Na samotě u lesa

"Jděte rovně a za banánovníkem doleva. Po malé pěšince projdete lesík, až uvidíte odstavený karavan, tam můžete spát. Uvnitř najdete plastikový kanistr, do něj si dejte jídlo, jinak vám ho sežerou myši. To víte, jste uprostřed 'buše' ", vítá nás Karmen, Olešova žena. Jak první noc zjistíme, kromě myšek spolu s námi karavan sdílí i několik set mravenců, pár desítek komárů a jeden naprosto neškodný, leč poměrně nevzhledný, asi deset centimetrů velký pavouk. Naštestí v této oblasti je zvykem dávat kolem postele moskytiéru, takže naše spaní není rušeno nezvanými návštěvami okolní fauny. Malá cena za ubytování v poklidném lůně přírody.

´Náš´ karavan na mýtince u lesa

Organická domácnost

Sedíme na terásce vzdušného dřevěného domku o dvou místnostech. Nad námi se houpe ohromný trs banánů "ze zahrádky", snad v životě jsme nejedli tak dobré banány. Domek je součástí organické farmy. Na celém pozemku se nesmí objevit jakákoliv chemie, obyvatelé tedy nepoužívají ani šampóny, běžné mýdlo nebo jar na nádobí. Záchody jsou suché, kompostující, toaletní papír je nebělený, biodegradovatelný a místo splachování po sobě zasypete pilinami. Vzniklý mix se pak dá zkompostovat s hlínou a po patřičném uležení použít jako přírodní hnojivo.

Karmen a Oleš se na organickou stravu zaměřili už dávno. Velkou část jídelníčku si pěstují sami. Jejich jeden a půl letá dcerka Manooka (pojmenovaná podle novozélandského stromu) zatím ve svém životě nesnědla nic, co by obsahovalo chemické přísady či konzervanty. Místo čokolády si pochutnává na sladkém ovoci zvaném "čokoládový puding". Na náš jídelníček se Karmen dívá shovívavě. Že spousta lidí nejí maso už jsme si zvykli. Ale mléko, sýry, jogurty? "Příliš mnoho mléčných výrobků zatěžuje tělo," dozvídáme se. A to nám od dětství říkali, jak jsou mléko a sýr prospěšné!

Karmen cídí ve svém pralesním domečku podlahu

Stravovat se zdravě je v okolí Mullumbimby celkem jednoduché. Ve městě jsou totiž hned dva obchody s organickými potravinami, bohatě zásobované produkcí okolních farem. "Přírodní" potraviny jsou tedy lehce dostupné a jen o málo dražší než běžné "chemické". Jiná situace je ve velkých městech, kde je organická strava spíše předmětem módy, čemuž odpovídají i nadsazené ceny.

A jakže jsme k Olešovi a Karmen přisli? No přece v Sýrii! S Olešem jsme prožili několik týdnů na společné cestě po Sýrii a Jordánsku. Byl to jeden z prvních lidí na naší cestě, od kterého jsme se učili mít při cestování otevřené nejen oči, ale i srdce. Kytarou a fantastickým zájmem o lidi lámal Oleš komunikační bariéry kdekoliv jsme vstoupili. Když se přiblížil čas našeho rozloučení, domluvili jsme se, že při přespávání ve společných ložnicích levných turistických ubytoven nemáme možnost používat náš malý počítač a tak si jej pošleme po Olešovi "napřed" do Austrálie. A tak jsme se po půl roce shledali nejen s naším strojem, ale i s přítelem z cest a jeho ženou.

Oleš s dcerou Manookou

PS.: Vzpomínáte, jak jsme posledně vyprávěli, že skoro každý v Austrálii je odněkud? Tak Oleš je rodilý Australan, ale po Evropě cestuje na polský pas - jeho otec je totiž Polák. Karmen je z Německa. Potkali se v Indii, svatbu měli v Anglii. Teď bydlí v Austrálii. A jejich dcera Manooka? Ano, správně, rodilá Novozélanďanka!

Související e-mailová zpráva: První zpráva z Austrálie


Další povídání: Odpoledne u klokanů (Modré hory, NSW)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 7. října 2002           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz