fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

Jó, zlatý třešně zrály


28.11.-13.12.2001 - Young, Austrálie

"Všechno na světě má svůj čas. Je čas sít a je čas sklízet." Tedy v našem případě je čas utrácet a ano, po sedmi měsících na cestách je na čase začít vydělávat. Nejrychleji se dá začít vydělávat právě sklízením ovoce. Poprvé využíváme možnosti legálně žádat o práci a voláme na pracovní agenturu nabírající sezónní dělníky. O pár minut později už v ruce držíme telefonní číslo farmáře v Youngu, který právě potřebuje česáče třešní. Čtyři sta kilometrů stopem a druhý den už se do kyblíčku na našem krku sype očesané ovoce a s každou třešničkou i penízek na další dobrodružství. Spolu s námi tu češe i krásný výběr postaviček z Austrálie i celého světa.

Young - ´hlavní třešňové město Austrálie´

Exportní kvalita

Vůně vyhřáté trávy a třešní nám připomíná začátek léta v Čechách, jen listopadový datum na kalendáři je poněkud nezvyklý. Začínáme trhat s prvním světlem, po ránu je poměrně chladno, ale jakmile slunce vyjde, vzduch se rychle rozpaluje. Tak velké a sladké třešně jsme snad v životě neviděli. A asi ani jinde neuvidíme. Jak se dozvídáme of farmáře, trháme extra sortu na vývoz: "Tyhle pocestují do Japonska, tam mají rádi třesně světlé, jasně červené. Tmavé z tamtoho stromu dávejte zvlášť, ty jsou do Anglie. Kdybychom jim dodali to samé co Japoncům, vrátili by nám je, že jsou nezralé!" Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Angličanům tmavé, pro Japonce světlé...

Třešno-cyklus

Stomky jsou nízké, většina ovoce na dosah ruky, jen pro některé je třeba lézt po žebříku. Umělohmotné kyblíčky visící na popruhu kolem krku se rychle plní, třešně odsypáváme do asi patnáctikilových přepravek, které zůstávají v řadě za námi jak postupujeme sadem od stromku ke stromku. Čas od času se objeví pomocník s traktorem a odváží natrhané ovoce do balicí haly. Tam se třešinky vykoupou, na páse osuší a podle velikosti roztřídí. Na konci linky stojí paní, které je po pěti kilech rozvažují do beden. Bedny se zavíčkují a rovnají na palety, které putují do lednice. Na konci každého pracovního dne pak přijede náklaďák s obrovským návěsem, který si čerstvé ovoce odveze.

Česačka Blanka se svým kyblíčkem

Bydlení

Ubytování je přímo na farmě, spí se mezi stromy ve vlastních stanech či karavanech. K dispozici jsou teplé sprchy, záchody, dvě pračky. V otevřené plechové boudě uprostřed pak "kuchyňka" s vařičem, dvěma lednicemi a nezbytným BBQ, "bárbekjů" neboli venkovním grilem. To vše za symbolickou cenu jeden dolar za den.

BBQ aneb gril

Třešňová setkání

Většinu osazenstva tvoří Australani. Kupodivu jen pár z nich jsou místní - a ti většinou pracují v balírně. Většina trháčů jsou pak přespolní. Někteří z nich jsou profesionálové, jako dvaadvacetiletý Mick, kterému ke spokojenosti stačí pracovat pouze půl roku. Dva měsíce češe třešně v Youngu, dva měsíce jablka na Tasmánii a dva měsíce mandarinky na severu v Queenslandu. Surf na střeše jeho opráskaného kombíku napovídá, jak tráví zbytek roku.

Další početnou kategorii tvoří starší lidé v penzi. Jane a Jeffovi děti odrostly a práce skončila. Prodali domek, pořídil si ohromný luxusní obytný náklaďák, který je teď jejich domovem. S ním pomalu objíždějí Austrálii. Malý stálý příjem mají z důchodu, něco peněz naspořeno. Na třešně si přišli jen tak trochu přilepšit, podívat se po okolí a seznámit s novými lidmi. Pracují pár hodin zrána, pak se jdou projít s pejskem. Pak už jen další dvě hodiny do oběda než se udělá příliš teplo a to stačí.

Pravé třešně z Youngu

Zajímavý je další i australský pár středního věku - ona učitelka, on stavební inženýr. Po několika letech plných intenzivní práce prodali zavedenou stavební firmu. Za terénní vůz připřáhli karavan a vyrazili na dvouleté prázdniny. Objíždějí zajímavá místa po Austrálii, odpočívají, rovnají si myšlenky a užívají života. Ostatní jim fandí, je přece důležité udělat si čas i na zábavu a to, co vás právě baví.

Zbytek jsou cestovatelé. Kromě nás je tu několik Angličanů a pár z Holandska, jedni z mála vyvolených národů, které mohou získat roční turisticko-pracovní vízum (Working Holiday Visa). Zajímavá je i parta šesti milých Korejců. Ráno jako jeden muž vstanou z ohromného stanu ve kterém bydlí, společně uvaří snídani, společně napochodují do sadu, společně pracují a i odpoledne tráví většinou pospolu. Teprve po čase se dozvíme, že se potkali teprve nedávno a společně vyrazili využít zbytek studentského víza, trochu pracovat a trochu cestovat.

Závěrečná párty - šťavnaté párečky a chléb zvaný bílá smrt

Po několika týdnech je sad očesaný. Spokojený farmář uspořádal pro všechny malou oslavu a osobně každému ogriloval párek. Jeho žena připravila spoustu domácích čalamád, jeden z trhačů přinesl kytaru. My jsme se k australské country připojili několika českými lidovkami. Po práci zábava, všichni jsou spokojení. Zítra se rozjedeme, bohatší nejen o peníze, ale i o spoustu nových zážitků a přátel, každý za svým snem. A tak to má být.

Související e-mailová zpráva: Vším čím jsem byl, byl jsem rád


Další povídání: Horké vánoce (Modré hory, NSW)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 7.října 2002           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz