fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

Pobřežní jízda


16.1.-20.1.2002 - Sydney - Melbourne, Austrálie

Je mnoho cest jak se dostat ze Sydney do Melbourne. Téměř devět set kilometrů mezi dvěma největšími australskými městy můžete spolu s luxusními limuzínami obchodních zástupců přefrčet za několik hodin po dálnici Hume Highway. Pro dobrodružné povahy, které nespěchají, nabízí se odbočka přes australské hlavní město Canberru a dále po klikatých silničkách šplhajících přes Australské Alpy až pod nejvyšší horu Mt. Kosciuszko (2228 m.n.m.). My suchozemci, kdykoliv fascinovaní pohledem na moře, jsme si ale pro tentokrát vybrali trasu po dálnici Princess Highway lemující jihovýchodní pobřeží. Díky vlastnímu autu máme možnost odbočovat do všech malých národních parků a odlehlých zákoutí po cestě a tak se přejezd rázem promění v sérii malých dobrodružství a objevů.

Pobřeží u Wollongongu, jižně od Sydney

Na cestách

Do nového vozu nabalujeme v Sydney zbytek věcí, které jsme si při výletu na Stášovu "vanpackerskou základnu" u Brisbane nechali u našich kamarádů a vyrážíme. Princess Highway je několikaproudou dálnicí tak jak jsme zvyklí pouze prvních pár desítek kilometrů jižně od Sydney, pak se mění v něco, co bychom u nás nazvali okresní silnicí. Z "dálnice" ale odbočuje spousta ještě menších vyhlídkových silniček, kroutících se často v serpentinách přímo nad mořem nebo zajíždějících na odlehlé pláže. S obytným vozem se nám rázem zvýšil životní standard i akční radius. K přespání můžeme využívat poklidných zapadlých odpočívadel a jednoduchých kempovišť, obvykle vybavených záchodem, lavičkami se stolem, všudypřítomnými "barbecue" (venkovními grily) a občas i pitnou vodou. Zajíždíme i do míst, která bychom při cestování stopem či autobusem minuli.

Lesem, parkem - vlastním autem!

Královské ohně

Prvním zajímavostí na cestě je Královský národní park (Royal National Park) začínající hned za jižním předměstím Sydney. Bohužel více než osmdesát procent parku lehlo popelem během nezvykle silných letních požárů a tak oblastí pouze projedeme po malé okresce. I ze silnice ale je fascinující pozorovat, jak již pár týdnů po zhoubném ohni se příroda a les rychle regenerují a mezi ohořelými stromy z černého popela již opět raší nová zeleň.

Royal National Park po požáru

Přírodní vodotrysk

Další zastávkou je "blow hole", tedy "stříkající díra", v městečku Kiama. Přírodní průrva ve skále asi padesát metrů od pobřeží je spojena podzemním tunelem s mořem. Když o pobřežní útesy udeří vlna, masy vody putují podzemím až do propasti, kde příbojová vlna stlačená do úzkého prostoru vystříkne proudem do vzduchu. Za sliného větru a silných vln stříká vodní gejzír až několik desítek metrů do vzduchu. My máme moře docela klidné, a tak se musíme spokojit s vodotryskem relativně nízkým. I přesto je pohled na vodní spoustu stříkající ze středu skalního útesu poctivý kus od pobřeží impozantní.

Kiama Blow Hole - přírodní vodotrysk

Klokaní drbání

O něco přes sto kilometrů dále odbočujeme na silničku klikatící se lesem až na pobřeží k malebné Pebbly beach, "Oblázkové pláži". V idylickém lese, kousek od odlehlé a jestě idyličtější pláže, je umístěn nádherný kemp. Na zelené travnaté loučce mezi stromy a pobřežím moře se pak pase snad dvacet klokanů. Někteří hopkají kolem, jiní jen tak líně polehávají, další se srandovně drbou. Klokani jsou zjevně na lidskou přítomnost zvyklí, nechají se obdivovat a pozorovat poměrně zblízka. Jak tak Blanča sedí na trávě kousek od skupinky asi pěti klokanů, jeden se oddělí a postupně se přišourá až k Blanče. Původně jsme se klokanů ani dotýkat nechtěli, ale když vám skoro nastrčí hlavu, no nepodrbejte si ho. A jaké že to je? Asi tak jako když podrbete hrubosrstého jezevčíka!

Pebbly Beach - klokaní drbání

Mimo cesty do Mimosy

Dalších sto kilometrů jižněji odbočujeme poprvé po nezpevněné lesní cestě do malého národního parku Mimosa Rock. Kromě dalšího poklidného kempu a další odlehlé oblázkové pláže vede z parkoviště na konci cesty i krátká procházka ke skalnímu útvaru kousek od pobřeží, který dal národnímu parku jméno. Při svačince kolem nás proběhl asi metr dlouhý leguán a ze stromu na nás mlsně očkem pokukoval kookaburra (ledňák obrovský).

Mimosa Rock

Australská Šumava a stromoví obři

Dobrodružně naladěni a osměleni krátkým výletem mimo asfalt, rozhodujeme se kousek za městečkem Sale pokračovat vnitrozemím po sto padesát kilometrů dlouhé nezpevněné cestě vedoucí po jednom z horských hřebenů. The Grand Ridge Road má být jedna z nejkrásnějších a "nejspektakulárnějších" cest ve státě Victoria. Připadáme si jako doma v Jizerkách nebo na Šumavě. Rozkodrcaná lesní cesta nás vede hustými lesy klasických jehličnanů a listnáčů, žádné banánovníky, s občasným výhledem do kraje. Přespáváme na jetelem obrostlé loučce kousek pod nejvyšším kopcem v kraji, Mt. Tassie, s překrásnými výhledy na travnaté vršky podobné panoramatu Velké Fatry.

Ohromný Eucalyptus regnans (Mountain ash) v Tarra Bulga

Příjemným odskočením z česky vyhlížející krajiny kolem Grand Ridge Road byla i zastávka v malém národním parku Tarra Bulga. V údolí kolem potoka roste poslední zbytek mohutných lesů kdysi pokrývajících jižní pobřeží s dvoumetrovými kapradinami a obřími stromy Mountain Ash, (eucalyptus regnans), nejvyššími kvetoucími rostlinami na světě. Díky odbočce do vnitrozemí jsme minuli další známý národní park Wilsons Promontory na nejjížnějším výběžku australské pevniny a rovnou dorazili k poslední atrakci těsně před Melbourne - ostrovu Philip Island. Ale o tom až příště.

Pozor na klokany a wombaty!

Související e-mailová zpráva: Mobilní obývák, klokaní podrbání, spousty barvy a broskve v kapse


Další povídání: Nešlapejte po tučňácích! (Philip Island, VIC)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 7. října 2002           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz