fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

Práce šlechtí v Helenčině údolí


duben - září 2002 - NT, Austrálie (Alice Springs, Glen Helen)

"Už jste někdy dojili krávy? Nevadilo by vám bydlet na samotě?", ptá se nás majitelka farmy, kam voláme o práci. "Od nás je to do města 150 km po asfaltce a pak dalších 230 km po prašné cestě. Nejbližší soused bydlí čtyřicet kilometrů na sever..."

Usedlost v Glen Helen
Usedlost v Glen Helen

Využíváme čas, kdy čekáme na auto a začínáme se ptát po práci. Je třeba zhojit díru v rozpočtu, kterou oprava motoru neodvratně způsobí. Na nástěnkách a v recepcích turistických ubytoven v Alice Springs není o inzeráty nouze, práce je především v odlehlých místech. Chvíli to vypadá, že budeme pomáhat na velbloudí farmě sto kilometrů jižně od města. O pár hodin později můžeme dojit krávy na odlehlé stanici - skoro čtyřista kilometrů v poušti. Nebo dělat obsluhu v roadhousu (benzínka, ubytovna, obchod a restaurace v jednom) na půli cesty k Uluru - třista kilometrů. Nakonec získáváme, tak jak jsme si už doma plánovali, práci v turistickém resortu, "pouhých" sto třicet kilometrů západně od Alice Springs.

Helenina soutěska

Soutěska Glen Helen
Soutěska Glen Helen

Na konci asfaltované cesty uprostřed pohoří Western MacDonnell Ranges najdete krásnou soutěsku s jezírkem - Glen Helen. Pod útesem z červených skal pak leží stejnojmenný turistický resort. Motel, levnou turistickou ubytovnu, kemping a restauraci o celkové ubytovací kapacitě asi dvě stě lidí obsluhuje tým třinácti zaměstnanců. Od půlky dubna jsme se stali dvěma z nich.

Vyřizování pracovní smlouvy nebere konce. Kam se hrabe český úřední šiml, tady po nás chtějí pročíst a podepsat dvacet jedna papírů! Za odměnu ale dostaneme řádně placenou dovolenou a dokonce i přídavky na důchod. Zkrátka seriózní zaměstnání, že? Pracujeme ve čtrnáctidenních cyklech - jedenáct dní práce po osmi hodinách a pak tři dny volna. Práce je různorodá, Mirek coby "údržbář" zahradničí, zedničí, buduje, instalatéruje, dlaždičkuje, maluje, natírá... Z Blanky se pak stává recepční, obsluha denního baru, pokojská, pradlena nebo obsluha kiosku v nedaleké soutěsce Ormiston. Pozitivní zpráva - na opravu motoru vyděláme hnedle za tři týdny. Pohoda.

Bydlení na samotě

Resort ležící sto třicet kilometrů od nejbližší civilizace musí být zcela soběstačný. Elektřinu vyrábí dva naftové generátory, které na střídačku běží čtyřiadvacet hodin denně. Voda se čerpá pomocí elekrického čerpadla napájeného dalším dieselgenerátem z asi dva kilometry vzdáleného vrtu do dvou zásobovacích tanků. Jako všude ve střední Austrálii je voda čerpaná z artézské zvodně, tedy bohatá na vápník a minerály. Otloukání vodního kamene z pravidelně se zanášejících trubek a vodovodních kohoutků je součástí běžné údržby.

Resort Glen Helen a řeka Finke
Resort Glen Helen a řeka Finke

Voda nad zlato

Krom toho má podzemní voda nepříjemnou slanou příchuť. Na vaření kávy a čaje pro hosty se proto používá voda dešťová. Ta je tu, na rozdíl od Evropy a stejně jako ve většině popílkem a smogem nepoznamenaných odlehlých oblastí Austrálie, považovaná za nejkvalitnější pitnou vodu. Ale po deseti měsících sucha jsou obě "dešťové" nádrže prázdné, a tak správci resortu museli dovézt "městskou" vodu až z Alice Springs. Ta je sice také hlubinná, ale pro městské účely demineralizovaná, tedy chutnější. Ale ani zásoby podzemní vody nejsou v centrální poušti neomezené. Veškerou odpadní vodu je tedy potřeba recyklovat a čistit v zařízení za několik set tisíc korun. Jen tak je dost vzácné vláhy na kropení trávníků, které by tu bez pravidelného zavlažování nebyly.

Oáza uprostřed pustiny

Spojení se světem zprostředkovává telefon. Ten se ale na velké vzdálenosti nevede kabelem, ale pomocí mikrovlných vysílačů, které stojí v padesáti kilometrových rozestupech podél silnice. Přímo do usedlosti i venkovní telefonní budky je signál přijímán pomocí satelitních antén.

Veškeré zásoby se, stejně jako pošta, dovážejí jednou týdně "z města". Korba malého náklaďáku plná jídla do restaurace a vozík plný alkoholu pro bar. Nechybí ani polystyrenová bedna nanuků, zasypaných suchým ledem, aby přežily dvouhodinovou jízdu z Alice Springs.

"Kuchaři mají bohužel volno mezi obědem a večeří, ale můžeme vám nabídnout sendviče," obsluhuje Blanka mladý pár.
"Ale my bychom rádi teplé jídlo! Je tady nějaká jiná restaurace?"
"Nejbližší v Alice Springs."
"Odtamtud jsme právě přijeli, to je sto třicet kilometrů!? To tu není něco jiného?"
"Zajisté, turistický resort v Kings Canyonu, dvěstě šedesát kilometrů západně po prašné cestě."
Sendviče jsou prodány.

Související e-mailová zpráva: Práce šlechtí v Helenčině údolí


Další povídání: Zkamenělé housenky a kanystr vody (East McDonnell Ranges, NT)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 5. října 2003           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz