fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

Festival rudého středu


srpen 2002 - NT, Austrálie: (Alice Springs)

Opatrnými krůčky se k nám blíží hromada plechovek od Coca-Coly. Při bližším pohledu z hromady "vyrůstá" sličná slečna. Na třímetrových chůdách z výšky rozdává okolnímu davu plaché úsměvy. Za ní se velikými křídly rozmachuje ohromný modrý pták. Víření bubnů vybízí k divokému tanci. Festivalový průvod městem Alice Springs právě začíná.

karneval V rámci roku "Australského Outbacku" se koná v Alice Springs festival. Desetidenní program je nabitý nejrůznějšími akcemi: filmový festival mladých tvůrců pocházejících ze střední Austrálie, výstavy fotografií i obrazů, klubová vystoupení domorodých zpěváků a skladatelů písní, předčítání povídek a poezie místních autorů. Intelektuální zábava je protkána lidovými veselicemi typu "Šílený bál za měsíčního svitu" v maskách inspirovaných australským vnitrozemím.

Karnevalový průvod

Do města si zajedeme užít závěrečného víkendu plného pro nás nejpřitažlivějších akcí. V pátek na večer prochází středem města velký karnevalový průvod. Za doprovodu bubnů, chrastítek, rachtátek a nejroztodivnějších perkusí tančí po hlavní pěší zóně pestrá směsice masek - Coca-Colová slečna na chůdách s dlouhou sukní z plechovek, další krasavice v halence uháčkované z magnetofonových pásků a sukýnce z plastikových obalů na kazety nebo mladík v paruce z roliček od toaletního papíru a mohutné sukni z plastikových lahví. Za nimi tatínek-kejklíř pískáním na flétničku roztáčí své čtyři dcerušky, víly s modrou kůží v lístkových sukýnkách. V další řadě se klátí postava v objemném molitanovém oděvu s obřím kloboukem na hlavě. Průvodu se mohl zůčastnit každý, kdo byl ochoten se přizdobit maskou.

Vlak velbloudů

V sobotu ráno přijíždí do Alice Springs "Poslední velbloudí vlak". Karavany vedené afghánskými velbloudáři dříve zajišťovaly přepravu zásob, pošty i lidí mezi Alice Springs a šest set kilometrů vzdálenou Oodnadattou, konečnou stanicí proslulé železnice "Ghan". V rámci oslav se sedmnáct dobrodruhů z okolních velbloudích farem, nastrojených v dobových oblecích vydalo zopakovat nelehkou pěší cestu jako za starých časů. Velbloudí karavana kompletní i s knězem a nezbytným afghánským průvodcem přijela po dvacet tři dny trvající pouti přímo na festival. Vítána davy, přijíždí vyschlým korytem řeky Ross, aby zakončila svoji pouť u poštovního úřadu na Staré telegrafní stanici.

Vypravěči příběhů

Na telegrafní stanici zůstáváme až do večera na "Slávu pouštních příběhů". Zapadající slunce a historické prostředí dodává patřičnou atmosféru prastarému vypravěčskému umění. Za svitu pochodní šest vypravěčů povídá příběhy z okolí Alice Springs. Domorodý honák vzpomíná slávu dobytkářských farem, kdy se stáda krav do vzdálených jatek musela hnát stovky kilometrů napříč pouští. Pán, který vyrůstal na misijní stanici v Hermansburgu povídá o historii, přátelství a moudrostech, které se naučil od domorodců. Černoška původem ze Seychellských ostrovů nás baví povídáním o nedorozuměních nových přistěhovalců do Austrálie. Vypravěči jsou v podstatě obyčejní lidé s obyčejnými příběhy, zajímavými dobou a místem, ze kterého vyšly.

To je teda vrchol

V neděli festival vrcholí závěrečným koncertem pod hvězdným nebem. Pódium postavené na břehu řeky Todd, diváci sedí na dekách či vlastních židličkách přímo ve vyschlém korytě mezi obřími bělostnými eukalypty. Atmosféru večerního potlachu u kempového ohně dotváří řada pochodní. Koncert v nádherné přírodě pod širým hvězdým nebem, jak romantické, jak typicky australské.

První přichází na pódium černošská zpěvačka a rozehřívá publikum africkými rytmy. Po ní nastupuje pěvecký sbor tvořený domorodci z misijní stanice v nedalekém Hermannsburgu. Kostelní písně přeložené do domorodého jazyka a hrubě neladící vokály nás zase rychle zchladí. Po necelé tři čtvrtě hodině, když sbor s prominutím odkvílí známé "Amazing Grace", je k našemu překvapení večer u konce.

V tu chvíli nevíme, co si máme myslet. Očekávali jsme vrcholné vstoupení festivalu. Náboženské písně zpívané domorodci v nás neodbytně vyvolávají rozporuplné pocity. Na jednu stranu je dobré, že bílý člověk nabídl domorodým obyvatelům i něco lepšího než jen alkohol. Na druhou stranu se nemůžeme zbavit pocitu vnucování "dokonalé" bílé kultury a "správné" víry, které se, jako již tradičně, podařilo tak napůl. Sladit dvě kultury se zcela odlišnými materiálnA­mi i filozofickými hodnotami ale nikdy nebylo lehké. Soužití bílých přistěhovalců s tradičními domorodými obyvateli je jednou z nejožehavějších otázek dnešní Austrálie. Takže se festivalu "Australského Outbacku" nakonec podařilo charakterizovat život v odlehlých australských pustinách se vším všudy. A to je dobře.

Související e-mailová zpráva: Festival v Alice Springs a rozloučení s Glen Helen


Další povídání: Velbloudí vlak (Alice Springs, NT)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 5. října 2003           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz