fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

Velbloudí vlak


srpen 2002 - NT, Austrálie: (Alice Springs)

Desetidenní zpoždění, koleje odplavené deštěm. Kdo by čekal takovou záplavu uprostřed pouště, kde nikdo po celá léta neviděl ani kapku. Vlak zaseklý uprostřed australské pustiny, strojvůdce vyrazil na lov, aby pasažéři nepomřeli hlady. Armádní letectvo sice shodilo osádce nouzové bedny s proviantem, ale vojáci nějak zapomněli přidělat na krabice padáky. Mouka se rozprskla po bahnitém okolí a švestkový džem můžete olizovat z pichlavých keřů v okruhu několika kilometrů...?

Sedíme v barovém vagónu legendárního "Starého Ghanu" a pročítáme neuveřitelné příhody, které až do roku 1980 zpestřovaly jízdu vlakem z Adelaide do Alice Springs. Projíždka po zrekonstruované části původní úzkokolejné železnice v originálních vagónech je završením našeho půlročního flirtování s jednou z australských legend. Poprvé jsme se s legendární železnicí blíže potkali při drkotání po Oodnadatta tracku, jedné z nejkrásnějších nezpevněných cest napříč středoaustralskou pustinou.

V roce 1862 John McDouall Stuart jako první Evropan překonal Austrálii napříč z jihu na sever. V nehostinné poušti Stuart sledoval tradiční poutní cesty australských domorodců mezi nemnohými zdroji vody. O deset let později byl podél trasy jeho cesty natažen 2900 km dlouhý telegrafní kabel spojující Austrálii s Anglií. Podél telegrafních drátů pak začaly putovat velbloudí karavany vedené afghánskými velbloudáři, první pravidelná doprava ve střední Austrálii. Na stejné trase později zahoukal i první vlak. Stezky vyšlapávané bosými nohami domorodých nomádů po čtyřicet tisíc let se za necelé půl století po příchodu Evropanů změnily v železnici.

Stavba trati začala v roce 1878 z Port Augusty. Po více než deseti letech postupného prodlužování vlak roku 1891 dojel až do Oodnadatty. Odtud ale stále až do roku 1929 pasažéři cestovali zbylých 600 km do Alice Springs na velbloudech.

Píše se rok 2002 a my spolu s ostatními návštevníky Alice Springs vítáme "Poslední velbloudí vlak". V rámci oslav roku "Australského Outbacku" se sedmnáct dobrodruhů z okolních farem, nastrojených v dobových oblecích vydalo zopakovat nelehkou pěší cestu jako za starých časů. Velbloudí karavana, kompletní i s knězem a nezbytným afghánským průvodcem, přijela po dvacet tři dny trvající pouti přímo na festival.

Stavba transkontinentální železnice trpěla od začátku nedostatky. Nejzávažnější chybou byl vlastní výběr trasy. V době plánování tratě si nikdo nepamatoval, že by na sever od Maree někdy pršelo. Koleje byly nataženy napříč rovnou plání. Když po pár letech přišel první déšť, koleje odplavaly a celá pláň zmizela pod přívalem vody. Písečné závaly a pražce z nedostatku financí položené na měkkém podkladu nedovolily vlaku jet rychleji než 30 km/h.

Nepohodlnou a pomalou trať se ekonomicky nevyplatilo provozovat. V roce 1974 padlo rozhodnutí postavit novou trať se standardním rozchodem několik desítek kilometrů západně. Poslední úzkorozchodný vlak projel po staré trati v roce 1980, když byla otevřena nová trasa.

Stará železnice byla postupně rozebrána, zůstalo pouze pár kilometrů. Kousek od Port Augusty dodnes supí malá parní lokomotiva s turisty klikatými serpentýnami z Quornu do sedla Pichi Richi. V Alice Springs pak "Ghan Presrvation Society" udržuje několik kilometrů trati ze stanice "Stuart" do Ewaningy.

I my se necháváme zlákat projížďkou legendárním "Starým Ghanem". V luxusním jídelním vagónu si nejprve užíváme skouny-vdolečky zakoupené v kantýně původní nádražní budovy městečka Stuart (nyní Alice Springs). Necháme si větrem pročechrát vlasy na otevřené plošině vyhlídkového vagónu, posedíme na vysokých stoličkách dřevem obkládaného barového vozu. V kupé spacího vozu zkoumáme důmyslné vyklápěcí umyvadlo a obdivujeme apartmán s vlastní sprchou. Než prohlédneme pojízdnou kuchyň, je jeden a půl hodinová projížďka u konce.

Zatímco po staré trati trvala cesta při ideálních podmínkách 50 hodin, moderní "Ghan" překoná 1500 km z Adealide do Alice Springs s dvojnásobným množstvím pasažérů za méně než 24 hodin. Afghánské karavany zůstaly dodnes alespoň v názvu vlaku - "The Ghan" je zkrácením slova "Afghan" a jezdec na velbloudu znakem železnice.

A dobrá zpráva na závěr. Po 125 letech, kdy už téměř nikdo nedoufal, že se sen o transkontinentální železnici naplní, byla trať prodloužena podle původního plánu až do Darwinu. První vlak vyjede na tři tisíce kilometrů dlouhou trasu napříč australským vnitrozemím v únoru 2004.

Související e-mailová zpráva: Festival v Alice Springs a rozloučení s Glen Helen


Další povídání: Jak se žije v pustině (Alice Springs, NT)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 5. října 2003           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz