fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

Letiště, hospody, růžový panter a zvířený prach


srpen 2002 - Daly Waters, NT, Austrálie

První osadníci honili tisíce kilometrů pustinou stáda krav. Civilizace přišla s výstavbou telegrafu spojujícího Austrálii s Anglií. Za války se vnitrozemí zalidnilo vojenskými tábory, zásobujícími bombardovaný Darwin. Po odchodu armády zbyla zase jen vyprahlá polopoušť a pár dobytkářských stanic. Historický přehled muzea v Larrimahu dobře shrnuje naše pocity. Největšími atrakcemi šesti set kilometrů mezi Tennant Creekem a Matarankou jsou zbytky válečných staveb a svérázné hospody honáků dobytka. Pokud se náhodou nepřipletete k výročnímu rodeu...

Honácká putyka

Vesnička Newcastle Waters bývala důležitou křižovatkou honáckých tras. První majitel místního hotelu rozhodně nepostrádal podnikatelského ducha. Rozlehlá budova s barem, výčepem a ubytovacími prostory, celá z vlnitého plechu, byla postavena žíznivými honáky výměnou za smazání dluhů na baru. Dnes už se krávy tisíce kilometrů napříč pustinami nehoní, ale převážejí pomocí "road trains", "silničních vlaků", obrovských náklaďáků se třemi návěsy a celkovou délkou přes padesát metrů. Vesnička v podstatě zanikla a dnes je pár historických budov součástí dobytkářské stanice. Jen socha honáka se sedlovými brašnami připomíná zašlou slávu.

Růžový panter

Neméně "důležitou" zastávkou před Matarankou je Larrimah. Hlavní atrakcí "metropole" o dvaceti obyvatelích je figura růžového pantera sedícího s ohromnou flaškou piva u "Larrimahského jezera", takového malého zahradního bazénku. Vše stvořeno místním samozvaným starostou, to aby projíždějící turista měl alespoň nějaký důvod zastavit ve "městě". Jak se dozvídáme v malém muzeu naproti panterovi, vznikl Larrimah za války, kdy bylo nedaleké letiště Gorrie, jedno z největších v Pacifické oblasti, základnou pro 6500 tisíce vojáků. Až si ofotíte kýčovitého pantera, doporučujeme ještě zastávku na domácí koláče a kafe v místní čajovně u paní Fran.

Mezinárodní letiště a nejstarší hospoda

Největší událostí se pro nás stává návštěva dalšího zapadákova - Daly Waters. Uprostřed ničeho stojí nejstarší australské mezinárodní letiště, provozované počátkem třicátých let společností QANTAS jako čerpací zastávka na trase Sydney-Singapur-Londýn. Za druhé světové války pak letiště využívala armáda, jak se dozvíte z informačních cedulí v dodnes stojícím hangáru.

To co z Daly Waters ale dělá nutnou zastávku při cestě na sever není letiště, ale, no jistě, hospoda. Ta místní se totiž pyšní titulem nejstarší nálevny v Severním Teritoriu a úžasnou výzdobou interiéru, po léta doplňovanou. Hospoda je licencovaná nepřetržitě od roku 1893 a na stěnách najdete bankovky z celého světa (včetně českých), doplněné trochou toho spodního prádélka, plakáty a dalšími relikviemi nashromážděnými od projíždějících návštěvníků. V horkém dni je výzdobu nejlépe obdivovat s půllitrem studeného piva v ruce. Ano, žádná sklenice, ale poctivý ušatý půllitr, tedy spíše pinta! Za prostudování stojí i menu na stěně. Šetřivým cestovatelům doporučujeme "Snídani psa Dingo" - vyčůrat a okouknut lokál - ZDARMA!

Rodeo

V Daly Waters máme štěstí i na další z typických zábav "outbacku". Každé září se na jeden víkend zaplní Daly Waters nefalšovanými kovboji z okolních stanic při největší atrakci roku - rodeu. Široké klobouky, sváteční kostkované košile, kožené opasky s ohromnými přezkami, džíny R.M. Williams a špičaté jezdecké boty ve stovkách zaplní prostranství vedle hospody.

Hlavní program probíhá v sobotu celý den. Přijíždíme na závěr dopolední části honáckých dovedností zvané "Campdraft" - jezdci na koních v co nejkratším čase nahánějí krávu do vrat na druhém konci rozlehlé ohrady. Odpolední "Gymkhana" je zkouškou dovedností při jízdě na koni - slalom a sbírání plechovek na čas. Soutěží se podle věkových kategorií. Hvězdou programu je maličká Kelly, která sama bravurně vede svého malého poníka mezi tyčkami.

"A kolik je jí let?", ptáme se Kellyna batra.
"Deset.", odpoví bez zaváhání. "Počkej, tak malé holčičce nemůže být přece deset!", divíme se.
"Ale ne, Kelly je čtyři a půl, poníkovi je deset!", podivuje se dvanáctiletý Tom, že se zajímáme o jeho sestru a ne o koně. Inu, typický kovboj.

Poté už začíná vlastní rodeo. Začínají opět děti, které jezdí na malých telátkách přidržováni rodiči. Mezi chlapci se skvěle drží i naše známá malá Kelly. Po nich přichází "junioři", mladící do 18 let, kteří už jezdí samostatně. Když se setměním vběhne do nasvícené arény první statný býk, hromada svalů z níž jde strach, dochází nám, že i junioři jezdili pouze na mladých býčcích. Hlavní představení začíná teprve teď.

V těsné ohrádce, kde se býk téměř nemůže hnout, nasedne jezdec přímo na hřbet zvířete. Jednou rukou se drží provazu, který jde býkovi kolem těla, druhou ruku drží ve vzduchu v typické rodeové pozici. Jakmile pomocníci připevní další provaz dráždící zvíře kolem slabin, rozletí se vrátka a jezdec se vřítí do arény. Cílem je udržet se na hřbetě běsnící a vyhazující bestie po dobu osmi vteřin. Hodnotí se jezdecký styl a elegance. Neméně důležité pak je A!ikovně sesednout mimo dosah kopyt. Pak pomocníci v klaunských oblecích sundají dráždící provaz a zvíře se během chvíle uklidní a je zahnáno pryč z arény.

Silné reflektory prosvěcují prach zvířený silnými zvířaty, závěrečným finále osmi nejlepších jezdců vrcholí celý den. Odvaha i nebezpečí, jezdecké umění i zvířecí pot, ale především obyčejná radost z volného dne a setkání se sousedy a kamarády se tolik liší od každodenní starosti o dobytek na odlehlých farmách.

Související e-mailová zpráva: Pouští i tropickými pralesy, pěšky i na kánoi


Další povídání: Koupání v rajských zahradách (Mataranka, NT)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 3. ledna 2004           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz