fotocesty FOTOCESTY.CZ
Austrálie - Články
Č L Á N K Y F O T O G A L E R I E Z P R Á V Y   Z   C E S T
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>

K obědu je pečený had


29. září - 7. října 2002 - národní park Kakadu, NT, Austrálie

Hráč na didgeridoo

Tak hada jíme poprvé v životě! V puse rozpačitě převalujeme první sousto. "Chutná jako kuřecí maso, ale je cítit rybinou. Hlavně bych to pořádně dopekla!" analyzuje Blanka nezvyklou krmi. Jestlipak teď budeme rozumět řeči ptáků jako Jiřík v pohádce?

Jsme v národním parku Kakadu, tradiční zemi kmenů Kunwinjku, Gun-djeihmi a Jawoyn. Přímo u budovy domorodého centra osobně koštujeme pravý "bush tucker", jídlo z lesa, které pro nás v rámci seznamování návštěvníků s tradiční kulturou připravili ženy domorodého kmene. Na ohni pečený vodní had se servíruje na talíři z kůry eukalyptu.

Vyvrhovaná želva

Včerejší lov byl ale úspěšný – kromě vodního hada se na ohni pečou i dvě želvy "dlouhokrké". Jednu z nich krátce opálenou v plamenech teď domorodá rangerka právě kuchá. "Mňam, to bude dobrota", pochvaluje si, "má hodně tuku". Zatímco se ženě sbíhají sliny při představě chutné pečínky, nás okolostojící nepříjemně lechtá u žaludku při pohledu na vytahovaná střeva. Kolik by bylo v naší civilizované společnosti vegetariánů, kdybychom maso nekupovali úhledně balené v supermarketu!

Zato domorodé děti přihlížejí s nadšením a první stojí ve frontě při porcování pečínky. K masu se podávají placky uplácané z vody, mouky a kypřícího prášku do pečiva, které další domorodá žena zručně peče v popelu. Jednoduché a účinné. Za chvíli už se všem dělají boule za ušima.

Porcování hada

Než se had i želvy na ohni upečou, rozptýlí nás jeden z mladíků "mručením" na didgeridoo, tradiční hudební nástroj. "Výroba didgeridoo je celkem jednoduchá," vysvětluje mezi hraním. "Projdete se po lese a najdete větev vyžranou od termitů. Trochu ji pomalujete a je to..." Tak jednoduché to ale přece jen není. Jen pár z několika set druhů eukalyptů vyskytujících se na rudém kontinentě termiti vyžírají do vhodné dutiny. Pouze zkušená ruka správně dočistí vnitřek větve, aby ladil a vytvaruje "náustek" z včelího vosku. Ostatně i samotné hraní vyžaduje složitou techniku nepřetržitého dýchání. Pro zvědavé turisty však taková informace úplně stačí.

Obrovský národní park Kakadu sousedí s ještě větším domorodým územím Arnhem Land, kam návštěvník potřebuje povolení ke vstupu. Nejspíš proto se tu nejlépe můžete setkat se stále živými domorodými tradicemi, byť prostřednictvím aktivit pro turisty. Ale taková už je doba. Ostatně jak nám řekla domorodá správkyně parku: "Samozřejmě, že si taky normálně většinu jídla nakupujeme v supermarketu. Ale ulovit si vlastní večeři, to je úplně něco jiného. Takhle šťavnaté na ohni pečené maso v restauraci nekoupíte! Je to dobrota, legrace a ještě je to zadarmo!" A tak tradice žijí dál.

Hadí pečeně, Dobrou chuť!

Související e-mailová zpráva: Národní park Kakadu


Další povídání: Domorodé malby a jejich příběhy (Kakadu N.P., NT)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 20. března 2004           Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanka a Mirek Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz