fotocesty FOTOCESTY.CZ
Cesta do Austrálie 2001 - Blanča a Mýra
Z P R Á V Y   Z   C E S T Č L Á N K Y  -  Z Á Ž I T K Y P Ř Í P R A V Y
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah B&M do Austrálie dále  >>


Divoký Kurdistán a oáza neřesti

11.-14.6.2001 - Dogubeyazit, Turecko

Mestecko Dogubeyazit lezici v nadmorske vysce uctyhodnych 1950 metru a pouhych tricet pet kilometru od hranic s Iranem je nasi posledni zastavkou na ceste vychodnim Tureckem. Tedy smerujeme jeste asi pet kilometru za mesto do Murat campingu. Pokud jste nekdy na ceskem internetu hledali informace o ceste do Iranu, tak jste se urcite stejne jako my docetli, ze vsichni cestovatele od nas prespavaji v Dogubeyazitu prave u Murata, protoze "majitel ma rad Cechy". Co to v praxi znamena hodlame vyzkouset na vlastni kuzi.

Velky Ararat
Velky Ararat

Chvala ceskych rukou

A tak z mesta pochodujeme po nekonecne dlouhe rovne silnici smerem na vychod, kde se na upati dvou a pul tisicovych hor kemp nachazi. Nastesti neujdeme jeste ani kilometr, kdyz nam zastavuje dodavka se tremi mladymi pany. Jedou si primo do Murat campingu k prameni pro vodu a radi nas svezou. Nastupujeme do nakladniho prostoru a uvelebujeme se na plastikove konvi stejne jako jeden z nasich dobrodincu.

Po uvodnim predstavovani nasleduje obligatni otazka: "Odkud jste?" "Ceska republika, Ceskoslovensko", odpovidame naucenou frazi. O podivne zemi jmenem "Czech" totiz vi jen malokdo, ale "Ceskoslovensko", ackoliv jiz nekolik let neexistuje, je stale pojem ve svete znamy. Stejne tak i tentokrat.

"A, Czechoslovakia", zaraduje se nas spolucestujici. Hbitym pohybem sahne kamsi za zada do kalhot. V tu chvili si nejsem jist, zda bylo dobre do auta nastoupit. O tom, ze se pohybujeme v oblasti obyvane kurdskymi seperatisty, ktera jeste nedavno nebyla kvuli otevrenym prestrelkam bezpecna, vime. Ohromna zakladna s tezkou vojenskou technikou take neni na kraji Dogubeyazitu jenom kvuli blizkosti iranske hranice. Ostatne i mnozstvi vojaku potulujici se se samopalem na zadech po meste naznacuje duvod, proc Kurdistan stale zustava soucasti Turecka. Vsechna tato fakta si ale uvedomite ponekud jinak ve chvili, kdy vam bezne obleceny civilista strci pod nos pistoli.

Nastesti se vsechno behem chvile vysvetluje. Stopli jsme si tri policisty toho casu mimo sluzbu. Nas spolusedici nam jenom chtel dokazat, ze o nasi zemi uz slysel - vyrabime totiz vyborne pistole, kterymi jsou vyzbrojeni i mistni strazci zakona. To se nam ulevilo. Po chvilkovem uleku nas zneklidnuje uz jen fakt, ze ve vychodnim Turecku jsou Cechy zname zrovna diky vyrobe zbrani.

Na navsteve u Murata

Ale to uz se silnice zacina zvedat z roviny a v serpentinach stoupa do kopce. Po par zatackach jsme na miste. V okolni kamenite krajine pusobi Murat camping jako oaza. Rada topolu, siroko daleko jedinych stromu, ohranicuje travnaty placek. O tom, ze tu zelen neni jen tak samo sebou, ale jen diky pravidelne peci majitelu, svedci zavlazovaci kanal a hadice s radou ostrikovacu. Za svitoreni ptactva stavime stan, jsme treti navstevnici v celem kempu. Pote se uvelebujeme u jednoho z prihodne rozmistenych stolecku a u sklenky caje servirovaneho na privitanou vychutnavame klid a pohodu mista.

Idyla konci v 8:00 vecer. Jiz predtim nam prislo podivne, proc u maleho skromneho kempu i cenou jednoznacne zamereneho na tulaky s batohem a horolezce stoji tak velka a luxusni restaurace. Nasi zvedavost jen zvysi, kdyz se v podvecer parkoviste u restaurace zacne plnit auty - Mercedesy, Audi, Land Cruisery, vse posledni modely nejluxusnejsi rady, auta za nekolik milionu korun. Zasneme, kde se v chudem, hornatem pasteveckem kraji bere najednou tolik zbohatliku. Po veceri zacina zabavni program. Do noci duni hlasita hudba, dve zpevacky bavi ciste panske publikum. Obe umelkyne jsou patricne rostle a vnadne, s hlubokymi vystrihy. Obe sice maji sukne az na zem, jedna ale s rozparkem malem az k pasu, druha pak az na kraticky pruh latky kolem beder celou pruhlednou. Jak zpevacky obchazeji jednotlive stoly a zpivaji panum do ouska, vystrihy se postupne plni bankovkami.

Co na tom, rikate si ted. Ale predstavte si, ze dva mesice cestujete po muslimskych zemich (a Turecko neni vyjimkou), kde ani v modernich velkomestech nepotkate na ulici zenu, ktera by nemela dlouhe rukavy a sukni nebo kalhoty zakryvajicimi kotniky. Vetsina zen si jeste k tomu hali hlavu satkem. Predstavte si, ze o par kilometru dal, v sousednim Iranu, byl tento zvyk dokonce povysen na zakon a pokud z zeny kouka vic nez oblicej a ruce k zapesti, hrozi ji trest nekolika ran holi. Povinnost nosit pres veskere obleceni a satek jeste cador - dlouhy kus cerne latky zahalujici telo od hlavy az k pate - zrusil teprve pred par lety posledni iransky prezident. Dodnes vetsine zen v Iranu cador nosi. A vy ted tady sedite a pozorujete predstaveni, ktere si v nicem nezada s proslulymi parizskymi kabarety.

"Tady jsou vsichni Kurdove", ukazuje po sale Murat, mladsi ze dvou bratru Sahinu vlastnicich kemp i restauraci. "Sjizdeji se sem obchodnici z obou stran hranice, ale program je atrakci predevsim pro ty z Iranu.", dozvidame se pri vyborne veceri, na kterou jsme byli pozvani. Zatimco na druhe strane salu se rozjizdi pravidelna vecerni show a divaci nadsene tleskaji do rytmu, my si povidame v odlehlem "pracovnim" koute restaurace. Murat je totiz prave ten "majitel, co ma rad Cechy". Kdyz se mu ctvrty den naseho pobytu doneslo, ze dva lide z Ceske republiky stanuji u neho v kempu, nevahal a sel si nas najit.

Murat je predevsim nadseny horolezec. Nekolikrat byl na vrcholu Araratu, ma za sebou nekolik expedic do Himalaji. Na podzim se chysta s mezinarodni vypravou vystoupit na Everest. Prave na mezinarodnich horolezeckych akcich si oblibil ceske horolezce a Cechy vubec. Proto se take jiz byl nekolikrat u nas podivat. Jeho touha potkavat horolezce a cestovatele i mimo expedice ho vedla k vybudovani kempu. Jinak se s bratrem zivi obchodem a od letosniho roku i nove otevrenou restauraci.

Kdyz se zminujeme, ze pokracujeme pres hranice do Iranu, dostavame nadavkem k dobre veceri a prijemnemu veceru jeste radu rad a doporuceni na cesu. A tak diky milemu Muratovi, ktery "ma rad Cechy" budeme i na maly kemp s hlucnou restauraci vzpominat radi.


Pokračování: Noe a paša jménem Izák (Dogubeyazit, Turecko)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah B&M do Austrálie dále  >>
Vytvořeno: 15.března 2001          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanča a Mýra Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz