fotocesty FOTOCESTY.CZ
Cesta do Austrálie 2001 - Blanča a Mýra
Z P R Á V Y   Z   C E S T Č L Á N K Y  -  Z Á Ž I T K Y P Ř Í P R A V Y
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah B&M do Austrálie dále  >>


Dálnice přes hory

20.7. 2001 - Karakoram Highway, Pakistán

Náš náklaďák, kýčovitě nazdobený, pestrobarevně pomalovaný, cingrlátky, plíšky a řetězy ověšený starý Bedford se "řítí" patnáctikilometrovou rychlostí po klikaté asfaltové silnici zaříznuté do skály. Z dřevěného kastlíku na střeše náklaďáku, rozvaleni na starých plachtách a našich batozích poctivé čtyři metry nad silnicí, máme nádherný výhled do okolní krajiny. Sluncem rozpálené kamenité údolí s širokým kalným proudem Indu dole a zasněženými A!pičkami až osm tisíc metrů vysokých hor nahoře a nekonečné zatáčky asfaltové silnice, pověstné Karakoram Highway, nás vedou do klína nejvyšších pohoří světa.

Samotná jízda po jedné z nejodvážněji a nejkrkolomněji vedené silnici světa je zážitkem. Zatímco auto supí hodiny do nekonečného kopce, máme dostatek času obdivovat inženýrskou odvahu a odhodlání, které prorvalo dvouproudou asfaltovou silnici klikatícím se údolím. Zaříznutá do prudkého svahu kopce, Karakoram Highway překonává nesčetnými mostky boční údolíčka a terénní rýhy. Stavebně nejobtížnější ale musí být dlouhé úseky napříč tisícerými suťovými poli. Při každém silnějším dešti se uvolňují celé kusy příkrých svahů a silnice mizí pod nánosem suti, případně se odplaví a kompletně zřítí do údolí. Provozovat dopravní tepnu v tak silně nepříznivém terénu není žádný med, soudíme podle skupinek dělníků plahočících se s opravami vozovky každých pár kilometrů.

Karakoram Highway, neboli KKH, tisíc dvěstě kilometrů dlouhá silnice z severopakistánského Havelianu do Kashgaru v čínské provincii Xinjiang, vznikla jako projekt přátelství mezi Čínou a Pakistánem v roce 1966. Dvacet let trvala stavba na pakistánské části, o dalších deset let později se pak teprve podařilo dokončit silnici na čínské straně. Silnice se prodírá třemi nejvyššími horskými masivy světa - Karákoram, Hindukúš a Himálaj se potkávají na KKH kousek pod městečkem Gilgit. V nejvyším bodě na pakistánsko-čínské hranici překonává sedlo Khunjerab ve výšce 4730 metrů nad mořem.

Hlavní provoz na KKH obstarávají náklaďáky vozící zásoby do odlehlých horských oblastí, případně zboží na směnu do Číny. Naprostá vetšina z nich jsou staré Bedfordy. Z původního auta ale zbylo jen šasí a motor, krytý typicky kulatým "čumákem". Zbytek tvoří stroze zařízená, zato bohatě vyřezávaná dřevěná kabina a ohromná, důmyslnou železnou konstrukcí několikanásobně zvýšená korba. Náklaďák je velkým bohatstvím a pýchou a každý pakistánský řidič si proto dá velmi záležet, aby jeho vůz byl dostatečně "bjůtyfl", či-li překrásný. Vozy jsou proto pestře pomalované, květinové motivy se střídají s citáty z koránu, na větších plochách se pak skví umělecké výjevy od romantických krajinek až po přistávající letadla. Aby byl dojem úplný, je auto na předním i zadním nárazníku ověšeno množstvím řetězů s plechovými cingrlátky, která za jízdy neustále zvoní.

Čtyři lidé s velkými batohy stojíme na kraji silnice. Pavel mávne na první projíždějící náklaďák. Přestože v kabině sedí už pět lidí, zastavuje. "Úpar džáné!", "Nahoru bežte!", ukazuje řidič. Škrábeme se po úzkém žebříku čtyři metry vzhůru přes korbu plnou sudů s naftou, těžké batohy nás málem shodí, když se snažíme překulit do dřevěného kastlíku na střeše kabiny. Usazujeme se na starých plachtách, z přeplněné kabiny se za námi už za jízdy šplhá závozník.

"Čálo, čálo!" "Jedeme, jedeme!"


Pokračování: Stopem do hor (Karakoram Highway, Pakistán)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah B&M do Austrálie dále  > >
Vytvořeno: 15. června 2002          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanča a Mýra Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz