fotocesty FOTOCESTY.CZ
Cesta do Austrálie 2001 - Blanča a Mýra
Z P R Á V Y   Z   C E S T Č L Á N K Y  -  Z Á Ž I T K Y P Ř Í P R A V Y
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah B&M do Austrálie dále  >>


O Tibetu v Indii a jablkách s ušima

24.-26.9.2001 - Indie, Dharamsala

"Co takhle 'ušatá jablka' ", navrhuji novému kamarádovi Nimovi. Stojíme v kuchyni jeho restaurace v indické Dharmasale. Přesněji řečeno ve vesničce McLeod Ganj nad Dharamsalou, která láká proudy turistů tím, že tu žije komunita Tibeťanů i se svou exilovou vládou, tedy i s Dalaj Lámou. Nima je taky 'tibeťák' a my jsme za dva týdny našeho pobytu snad neprožili jediný den bez návštěvy jeho restaurace, bez jím uvařených dobrot a jeho úsměvu prozářeného přáním učinit své hosty šťastné. Slovo 'nima' Tibeťané používají jako výraz pro slunce a tomuto človíčkovi jméno opravdu sedne. Včera jsem mu nabídla svou pomoc, a tak tu teď spolu zápolíme s těstem a zkoušíme české recepty do jeho jídelníčku.

Vesnička McLeod Ganj
Vesnička McLeod Ganj

"Moje rodina žije ve Lhase a i já jsem se tam narodil. Musel jsem se naučit čínsky, abych dostal nějakou práci. Po vojně jsem pracoval v továrně na elektroniku", vypráví Nima jednoho deštivého odpoledne. "Pak jsem s kamarády šel na demonstraci za svobodu Tibetu a jeden reportér nás vyfotil. Podle jeho snímku nás našli a šli jsme všichni do vězení. Já jsem měl štěstí, po roce a půl mě pustili. Ale spousta mých kamarádů bylo zavřených šest let, pár jich tam je dodnes." "A co bylo potom?" ptám se. "Utekl jsem přes hory do Nepálu. Šli jsme dva, já a kamarád, pět týdnů nám to trvalo."

V Káthmándů se v tibetském centru pro uprchlíky naučil místní jazyk. Poté se živil převozem a prodejem zboží do sousední Indie. Později zkusil na čas štěstí v indickém Dilí a teď už několik let žije v horách ve vesnici McLeod Ganj. Díky tomu, že se ještě v Tibetu naučil od kamaráda vařit čínská jídla, celkem lehce našel zaměstnání v jedné z hotelových restaurací. Před dvěma měsíci si splnil svůj velký sen a pronajal si vlastní restauraci v hotelu Takhil. Vede ji s manželkou Cieou. Její jméno Cieá, v anglickém přepisu Tse Yung, v tibetštině znamená 'dobrý život'. To, že si Ceiá není příliš jistá v angličtině, ji neodradí od ochoty obsluhovat i zahraniční návštěvníky. Vždyť je Nimova kuchyň blízko a on může kdykoliv pomoci. Svým hostům jsou k dispozici od sedmi ráno do deseti večer sedm dní v týdnu. Ve čtyři hodiny odpoledne si ještě přivedou ze školky svého dva a půl letého synka, který je až do zavírací hodiny v restauraci s nimi. Obě jejich rodiny zůstali v Tibetu, a tak chybí babička na hlídání. Obdivuji je, jak ten nápor zvládají a ještě k tomu s úsměvem.

Nima je již víc jak deset let pryč z Tibetu, přesto má stále zdravotní problémy pocházející z pobytu ve vězení. Běžnou taktikou je bít vězně obuškem nebo kovovou tyčí do zad v místech důležitých orgánů, vězni pak často po propuštění umírají na vnitřní zranění, přestože navenek vypadají v pořádku. Nima už absolvoval několikrát dlouhodobá léčení, která jeho potíže zmírnila, leč neodstranila.

Kromě rodné tibetštiny Nima mluví čínsky, nepálsky, hindí (indicky) a anglicky. Jako zkušeného překladatele z angličtiny si jej volají na pomoc i z recepce hotelu, ve kterém si pronajímá restauraci. Trochu absurdní mi připadlo, že zrovna čínština byla hlavním dorozumívacím jazykem mezi Nimou a naším kamarádem Zúem. Zú pochází z Malajsije z čínské rodiny, čínštinu studoval na univerzitě v Singapuru. Současnou Čínu nemá rád pro její politiku a manipulaci s lidmi. Přesto to byl právě jazyk země, ke které mají oba silné výhrady, který je spojil a ve kterém si dobře porozuměli.

Nima ve své kuchyni
Nima ve své kuchyni

Že je Nima opravdový kuchař s citem pro všechno okolo vaření a pečení poznávám, když se spolu pokoušíme obalit jablíčka těstem na štrůdl a vyrobit tak 'Jablka v županu'. Jeho těsto poslouchá mnohem více nežli mně. Nakonec vítězíme. Těsto kryje jablíčka a při tom trčí do stran. Ještě malou těstovou čepičku a 'ušatá jablka' putují do trouby. Nakonec ještě píšu Nimovi recept na zapékané brambory se zeleninou a kreslím řez hrnce, kde jsou vidět jednotlivé vrstvy brambor a zeleniny. Když vymýšlíme názvy do jídelníčku, Nimovi se nejvíc líbí 'Pražské brambory'.

Nastává čas našeho odjezdu. Před sebou máme sbalené batohy, Ciea někam odbíhá. K našemu velkému překvapení se s námi pak oba loučí po tibetsku - kolem krku dostáváme bílé žehnací šálky, které Cieá právě donesla. Mají přinést štěstí při daleké cestě a šťastný návrat. Lepší odměnu jsme si nemohli přát.

Pokud se někdy podíváte do indické Dharamsaly, zajděte si určitě do Nimovy restaurace. Ušatá jablka a Pražské vám připomenou jedno přátelství mezi kouskem Tibetu a malou zemí uprostřed Evropy. Tak tedy Taši delek, milý Nimo, hodně štěstí!

Pokračování: Na mopedu do ráje (Thajsko, Ko Phangan)

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Obsah B&M do Austrálie dále  > >
Vytvořeno: 20. července 2002          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Blanča a Mýra Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz