fotocesty FOTOCESTY.CZ
Indie & Nepál ´97-98
Indie: Dillí Přesun do Nepálu Nepál: Nepál Bardia N.P. Kathmandu Pokhara Himaláj - Everest
Nepál: Himalájské hry Zápisky z nížin Indie: Darjeeling Kalkata Sagar Deed Bodh Gaya
Indie: Varanasi Kajuraho Sanchi Taj Mahal Jaipur Pushkar Bala Praghati Kendra Bombay
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Indie a Nepál obsah dále  >>

Darjeeling

9. 12. 1997

Probouzíme se do stávky. Všechny obchody, hospody, úřady jsou zavřené, nejezdí auta, jednoduše tu chcíp pes. Nás zřejmě čeká podobný osud, protože marně chodíme městem ve snaze sehnat někde něco k jídlu. Míjíme komunistické plakáty v dévanágarí, zkoušíme se místních ptát, co se vlastně děje, ale nikdo není schopný nám podat rozumné vysvětlení.

KOmunistická hesla na zdech

Krátká historická poznámka

Dárdžiling byl založen Brity v polovině 19. století jako sanatorium pro anglické vojáky. Místní klima se ukázalo jako velmi příznivé pro pěstování čaje, a tak zde v poměrně krátké době vznikly rozsáhlé plantáže, produkující dodnes jeden z nejlepších čajů na světě. Na plantáže bylo potřeba dělníků, a proto brzy následovala migrace lidí z Nepálu. Dodnes je hlavním dárdžilingským jazykem nepálština, což nám vyhovuje, protože jsme si na ni po dvou měsících v Nepálu zvykli.

Početně silná menšina Nepálců je příčinou politických problémů táhnoucích se od poloviny osmdesátých let. Gurkhové (tak si Nepálci říkají) se cítí diskriminováni vládou Západního Bengálska, pod niž dárdžilingská oblast spadá. Sídlo vlády je v Kalkatě, šest set kilometrů vzdáleném 14milionovém městě, které má svých starostí dost a o problémy odlehlého himálajského kraje se zajímá jen pramálo. Alespoň tak si to Gurkhové myslí.

Navíc nebyl jejich jazyk uznán ústavou, a tak jsou při hledání pracovního místa zvýhodňováni ti, co mluví bengálsky.

Nepokoje přerostly dokonce v ozbrojený konflikt, do nějž zasáhla indická armáda. Gurkhská Fronta národního osvobození společně s Komunistickou stranou požadují vytvoření samostatného státu Gurkhaland. Přestože se oblasti podařilo v roce 1988 získat částečnou autonomii, nepokoje pokračují. I když tedy neznáme skutečnou příčinu, snad se dá říci, že stávka je vyústěním obecné nespokojenosti se systémem.

Stávkuje se i v zoologické zahradě a Himálajském institutu, takže máme opravdu smůlu. Dnes neuvidíme sněžné leopardy, ani Edmunda Hillaryho, jak dobývá vrchol Mt. Everestu. A neuvidíme ani třetí nejvyšší horu světa Káňčhendžongu, protože je mlha a lije jako z konve.

10. 12. 1997

Stále prší a Pavel se necítí dobře, takže se vydávám jen na procházku po městě a do botanické zahrady, založené Brity za účelem vytvoření sbírky himálajských rostlin, květin a orchidejí.

Dárdžiling mi ze všeho nejvíc připomíná dělnické kolonie z konce 19. století. Plechové a dřevěné boudy nalepené vedle sebe ve svahu, křivolaké uličky, na domech komunistické plakáty, lidé chodící do práce a z práce. Atmosféru podtrhují ošuntělé domy po Britech poznamenané anglickou architekturou 19. století, a možná taky to, že pořád prší, takže celé městečko je zahalené do mlhavé šedi a ulice jsou samá blátivá louže.

Spletí křivolakých uliček se dostávám k Lloydově botanické zahradě. Krásný, prostorný park se skleníky je vyprojektovaný s britskou pečlivostí a kupodivu dodnes s britskou pečlivostí udržovaný. Za mlžného deště se procházím mezi palmami, magnóliemi, himálajskými smrky a jinými stromy a rostlinami, jejichž jména mi nic neříkají. V pavilonu orchidejí právě kvete několik druhů. Člověk má pořád dost příležitostí žasnout nad nádherou světa.

Odpoledne se jdeme projít do zoologické zahrady a Himálajského institutu, který stojí hned vedle. I přes silnou mlhu se nám podaří zahlédnout dvojici vzácných červených pand a pak dlouhou chvíli stojíme před klecí se sněžnými leopardy. Dárdžiling je jedním z mála míst na světě, kde se tato krásná zvířata rozmnožují v zajetí. Možná k tomu přispívá i skutečnost, že jsou chována v oblasti, kde se ve volné přírodě opravdu vyskytují, a vyhovují jim tedy jak klimatické podmínky, tak nadmořská výška. Sněžný leopard je nádherné zvíře. Huňatý bílý kožich má posetý černými skvrnami, celý vypadá jako velikánská chlupatá plyšová kočka, ale jako domácí zvířátko bych ho chovat určitě nechtěla.

Výhled na Himaláje - Kančendžonga

V Himálajském institutu mě nejvíc zaujala plastická mapa Himálaje, podle které kdyby hory opravdu vypadaly, měl by Everest výšku ne 8848 metrů, ale nejmíň 20 kilometrů. Navíc jsou praporky s názvy hor zapíchány s ryze indickou ležérností, takže Čho Oju leží na sever od Káthmándú a Lhotse dělí od Everestu hluboké údolí. O místnost dál jsou zmapovány lidské pokusy o dobytí nejvyšších hor světa. Je kouzelné srovnávat vybavení expedic z dvacátých a třicátých let s expedicemi současnými. Na vybledlých fotkách se hrdě usmívají džentlmeni v kloboucích, pumpkách a vlněných podkolenkách. Vedle nich vypadá i naše trekerské vybavení jako supermoderní.

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Indie a Nepál obsah dále  >>
Vytvořeno: 20. října 2000          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Lucka a Pavel Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz