fotocesty FOTOCESTY.CZ
Indie & Nepál ´97-98
Indie: Dillí Přesun do Nepálu Nepál: Nepál Bardia N.P. Kathmandu Pokhara Himaláj - Everest
Nepál: Himalájské hry Zápisky z nížin Indie: Darjeeling Kalkata Sagar Deed Bodh Gaya
Indie: Varanasi Kajuraho Sanchi Taj Mahal Jaipur Pushkar Bala Praghati Kendra Bombay
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Indie a Nepál obsah dále  >>

11. 1. 1998

"Umíš psát anglicky?" zastavuje nás jakýsi Ind v ulici před královským palácem. Otázka nás trochu zarazí. "Potřebuju napsat milostný dopis," vysvětluje chlapík a už nás vede na terásku nad domem. No tohle! Po čtyřech měsících tady jsme už zvyklí na ledacos, ale přesto se ještě stále najdou věci, které nás překvapí. Na druhou stranu, kdybych já měla sesmolit dopis v dévanágarí, taky bych možná poprosila o pomoc někoho místního. Jenže taková intimní věc jako je milostný dopis?

Chlápek to zřejmě tak nebere, nechává přinést židličky a sklenky s čajem, zapaluje si cigaretu a začíná diktovat nejzamilovanější dopis, který jsem kdy slyšela. Zdá se, že nedělá nic jiného, než touží po milované Evičce z Mnichova, a jestli tato brzy nepřijede, usouží se a utouží se. "Miláčku, kdyby to bylo možné, koupil bych Ti Tádžmahal, nebo bych Ti alespoň nechal postavit druhý takový v Mnichově, myslím na Tebe dvacet čtyři hodin denně," diktuje Ind Pavlovi s naprostým klidem, jako by mu vysvětloval systém sociálního pojištění v Rádžásthánu. Moc rád by si Evu vzal a píše jí prý každých čtrnáct dní. Docela by mě zajímalo, co si o něm slečna Evička myslí. A možná taky, co si on opravdu myslí o ní.

"Ty to teď přečteš," oznamuje mi a já louskám Pavlova písmena. K Indově naprosté spokojenosti Pavel opravdu zapsal, co bylo diktováno, a tak se přátelsky rozloučíme a odcházíme.

Bude nám asi ještě chvíli trvat, než se úplně srovnáme s indickou přímočarostí. Otázka je, co je lepší, našich tisíc prosím, promiňte, děkuji, mohl byste, nevadilo by vám, nebo místní, když něco chci, tak prostě řeknu, že to chci, a když ty mi něco dáš, tak je tvůj dobrý skutek tvou odměnou a netřeba ti mých díků. Pomalu se ale přizpůsobujeme. Kdo ví, třeba pak budeme doma vypadat jako nezdvořáci a nevychovanci, než si zase zvykneme zpátky.

12. 1. 1998

Rádžasthán je velice zajímavý svou historií, hrdými a odvážnými válečníky Rádžpúty. Těm byla mnohdy čest cennější než život, a tak nejsou neobvyklé případy, kdy při bezvýchodném boji vyhlásili starší města takzvaný džauhar. Muži si pak oblékli rudé pláště a vyrazili vstříc jisté smrti, zatímco ženy, děti a starci spáchali sebevraždu v plamenech. Když se nějakému indickému panovníkovi podařilo získat nezávislé Rádžpúty na svou stranu, měl vyhráno. Rádžpútští válečníci byli nejlepšími generály velkých Mughalů. Dnes je Rádžasthán součástí moderní Indie a kdo si chce slavnou minulost Rádžpútských bojovníků trochu přiblížit, má možnost navštívit celou řadu krásných pevností a paláců.

My jsme se vypravili do pevnosti v Amberu a pak na tygří pevnost nad Džajpurem. U obou jsme ocenili nádherné výhledy do kraje, masivní opevnění i krásu interiérů. Ale v době války bych tu být rozhodně nechtěla.

Pushkar

15. 1. 1998

Z Džajpuru vedla naše cesta přes Adžmér do Puškaru, malého městečka na okraji Velké Thárské pouště. Puškar je známý hlavně díky velbloudím trhům, které se tu konají na přelomu října a listopadu. Ale i jinak je to zajímavé místo. Klid, malebné domky poblíž posvátného jezera, okolo pár kamenitých kopců a písečné pláně porostlé nízkými trnitými keříky.

Pushkar

Městečko je skrz naskrz turistické. Velbloudí trhy lákají celou řadu cizinců, místo je také oblíbeným cílem hippies, a tak jsou uličky plné krámků s oblečením a la děti květin, hotýlků, hospůdek, antikvariátů, prodejen pohlednic, čokolád a toaletního papíru.

Dostáváme adresu na Marka z Kanady, který se sem přiženil a teď provozuje malý hotýlek a vlastní farmu s dobytkem a koníky. Nabízí nám vyjížďku po okolí, jestli prý máme zájem, tak máme přijít.

Westerny milujícího Pavla nabídka samozřejmě nadchla a mně nezbylo než se přizpůsobit. No, jestli chce ten můj bláznivý mužský opravdu uskutečnit velkou cestu Mongolskem na koni, je načase, abych se se čtyřnohým dopravním prostředkem blíže seznámila. Proč nezačít právě v Rádžasthánu?

Markovi koně jsou klidní a zřejmě zvyklí na to, že na nich sedí leckdo, takže mě prvotní strach pomalu opouští. Pan farmář mou osobu zřejmě neuznal za hodnou tajů jezdeckého umění, takže jede s Pavlem vepředu a cosi mu vysvětluje. Moje královna Rání kluše v úctyhodné vzdálenosti za nimi a nejeví sebemenší ochotu ty vepředu dojet. Snažím se alespoň sladit s jejím klusáním, abych neposkakovala v sedle jako pytel brambor, a hlavně nespadnout. Sjeli jsme ze silnice a vjeli do pouště. Připadám si teď úplně jako Buffalo Bill. Krajina kolem je jak vystřižená z amerického westernu. Vyprahlé pláně, na obloze ani mráček. Koně víří kopyty písek a já už jen čekám, kdy se zpoza keříku vynoří pomalovaný indián s lukem a šípy. Mám kolty proklatě nízko a širák hluboko do čela.

Žádný pomalovaný indián se nevynoří, zato na mě povykují opravdové indiánské děti z vesnice, ať je svezu. Najednou se k mé velké nelibosti ti dva vepředu pustí do cvalu. Rání, bez ohledu na moje protesty, cválá samozřejmě také. Určitě spadnu a zlomím si vaz. Kůň se řítí kupředu, můj život visí na vlásku, křečovitě se držím čehokoli v dosahu a děti mají o legraci postaráno. Večer mám pěkně omlácený zadek a několik dalších dní mě bolí třísla. Jestli opravdu pojedeme Mongolskem na koních, tak pak budu mít nohy do "o" jako skutečný Buffalo Bill.

Radžastánec

V Puškaru také potkáváme nefalšované Rádžasthánce, muže v barevných turbanech, bílých dhótí, pestře zdobené pouštní ženy, vedle jejichž přímočarosti vypadají Indové jako nesmělí a zakřiknutí absolventi klášterní školy. Skupinka žen se se mnou očividně hodlá seznámit. Hulákají cosi v jakési řeči, strkají do mě a tahají za rukáv. No, proti těmhle jsem opravdu studený evropský čumák.

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Indie a Nepál obsah dále  >>
Vytvořeno: 20. října 2000          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Lucka a Pavel Nováci, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz