fotocesty FOTOCESTY.CZ
Asijské putování 2000-2002 (Lucka a Pavel)
zpět na hlavní stránku   <<  zpět Asie obsah

K a p i t o l a    p o s l e d n í

To nejdůležitější nakonec


Smyslem cest je poznání. Ani součty najetých kilometrů ani sbírka exotických nálepek v cestovním pasu. Máme rádi rychlost a cizokrajná jména a zapomínáme, že na to, aby člověk opravdu potkal a pochopil, se svět za okny rychlíků míhá příliš rychle. Často čím pomalejší tempo, tím víc člověk vidí a zažije. Někdy je i pěší chůze moc spěšná.

S oblibou sbíráme fotografie a suvenýry, abychom jimi zkrášlili alba a poličky v našich bytech. Přitom je nejdůležitější, aby cesta zkrášlila především nás, naši duši, naši schopnost poslouchat, porozumět, přijímat a dávat. Skutečným bohatstvím jsou zkušenosti a prožitá setkání a největším pokladem proměna nás samých.

Při cestování nejde ani tak o peníze. Můžete jich mít hodně, okusit cizokrajné speciality, navštívit krásné paláce a exotické pláže. I s málem se ale dá mnoho prožít a setkání s obyčejnými lidmi a jejich všedním životem se mnohdy zapíše hlouběji do paměti než ty nejvybranější turistické památky.

Nerozhoduje ani dálka. Nikde není napsáno, že v Himálaji bude člověk šťastnější než mezi oblými kopci Nízkých Tater, a hloubka našich zážitků závisí často spíš na naší schopnosti vnímat než na vzdálenosti od domova.

Ani vybavení není tolik důležité. Goretexové boty sice v dešti nepromoknou a na benzínovém vařiči uvaříte jídlo snáz než na ohni, na druhou stranu ve starých kalhotách a svetru vám nebude zatěžko přisednout třeba na barel od benzínu, jste-li pozváni, a levné sandály s lehčím srdcem zanecháte přede dveřmi chrámu. Čím míň máte, tím lehčí je vaše srdce, a čím míň potřebujete, tím svobodnější je vaše putování. Ať už cizími zeměmi nebo životem.

To, co na cestách opravdu potřebujeme, jsou otevřené oči, mysl a hlavně srdce. Lidé jsou různí a čím dál jste od domova, tím vám mohou připadat divnější a nepochopitelnější jejich zvyky, názory a způsob života. Je snadné odsoudit a obtížné snažit se chápat.

Cesty nastavují člověku zrcadlo. Když jsme doma, nevíme pořádně, kdo jsme a jaký je svět, který nás bezprostředně obklopuje. Abychom se viděli, je třeba od obrazu poodstoupit. Teprve potkáme-li se s jinými lidmi a odlišnými kulturami, objeví se zřetelněji podoba nás samých. A pak už je jen na nás, abychom po návratu domů tenhle cenný obraz nezaložili někam do kouta.

Skutečná cesta totiž zdaleka nekončí zaklapnutím domovních dveří.


A tím povídání Lucky a Pavla z jejich Dvouleté cesty po Asii končí.
Pro přehlednost následuje přehled zemí s odkazy na jednotlivé země, tak jak je Lucka popsala v kapitolách deníku:
Evropa, Turecko, Irán, Pakistán,
Indie: západní, jižní, Himaláje, Ladakh, Kašmír,
Pakistán: Nangá Parbat, pláně Deosai, Hunza,
Čína: severozápadní, střední a jižní, Laos, Thajsko, Malajsie, Singapur, Malajsie II., Indonésie, Kambodža, Laos,
Čína jižní a východní, Mongolsko, Rusko

zpět na hlavní stránku   <<  zpět Asie obsah
Vytvořeno: 30. listopadu 2003          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Lucka a Pavel Novákovi, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz