fotocesty FOTOCESTY.CZ
Gabča a Radek na cestách 2000-200?
Z P R Á V Y   Z   C E S T P R A K T I C K É   I N F O N O V I N O V Ý   Č L Á N E K
zpět na hlavní stránku   <<  zpět G&R na cestách obsah dále  >>

Indie - první díl

posláno: 7. 1. 2001, Goa, Indie

Zdravime vsechny nase priznivce z bilych plazi lemovanych palmami, ze statu Goa ve stredni Indii. Odpocivame zde a vstrebavame zazitky z uz vice jak mesicniho putovani po Indii:

"Hallo Sir, riksa?"
Temito slovy nas 24.11. symbolicky privital prvni Ind po prekroceni pakistansko-indickych hranic. Do Indie jsme dorazili po 82 dnech naseho putovani. Cestovali bychom tu radi az do konce unora, kdy nam konci platnost viza. Behem prvni casti naseho putovani po Indii jsme vetsinu casu stravili v zapadnich statech, nejvice v Rajastanu. Nebylo by tedy objektivni posuzovat celou Indii jen podle jeji male casti. Radi bychom se vsak s vami podelili o nase prvni dojmy a zazitky.

Toho prvniho ridice cykloriksi, stejna tak jako vetsinu dalsich, jsme odmitli (i kdyz s nami vydrzel jet 2km) a pesky z hranic dosli do mestecka Atari. Odtud jsme hranatym autobusem znacky TATA dojeli do Amritsaru.

Nebyt Zlateho chramu, byl by Amritsar jen jednim z mnoha prelidnenych, spinavych a nezajimavych indickych mest. Pro tisice Sikhu (vyznavaci sikhskeho nabozenstvi) je vsak Amritsar nejdulezitejsim poutnim mistem. Vsichni poutnici i vyznavaci jinych nabozenstvi jsou denne vitani v nadhernem komplexu Zlateho chramu a zdarma jsou jim poskytnuty nocleh i strava. Denne se stovky lidi ucastni posvatneho ritualu, probouzeni a uspavani Granth Sahiba - sikhske svate knihy (bible). Sikhove tvori po Hinduistech (75%), Muslimech (13%) a Krestanech ctvrtou nejpocetnejsi nabozenskou skupinu v Indii. My jsme diky sikhske pohostinnosti ve Zlatem chramu stravili pet krasnych dnu a prostrednictvim sympatickeho Sikha Davindra pronikli do historie a smyslu Sikhismu.

Zlatý chrám v Amritsaru

Z Amritsaru jsme zamirili do hlavniho mesta Delhi a poprve meli moznost okusit obavane indicke zeleznice. V luzkovem vagonu vsak byl prijemny klid a navic se nam nechtene podarilo vystrnadit dva Indy z jejich lehatek a obsadit tak vyhodnejsi horni mista. Mnoho jinych cestovatelu popisuje opacne zkusenosti.

Samozrejme jsme jiz nekolikrat vyzkouseli i nejnizsi tridu bez rezervace. Vagony jsou vzdy plne lidi mnohdy sedicich nejen na lavicich, ale i na zemi a na policich pro zavazadla a ulickami neustale prochazi rada prodavacu s obcerstvenim ci zebraku, nejhorsi zkusenost nas vsak zatim jeste ceka. V Rajastanu je navic oblibenejsim a rozsirenejsim dopravnim prostredkem autobus. Kde jsou vsak luxusni, pohodlne autobusy Mercedes z Turecka ci vsudy pritomne dodavky Toyota z Pakistanu. V Indii lide pri preprave autobusy, at uz statnimi ci soukromymi, expresnimi ci lokalnimi podstupuji vzdy dukladnou masaz celeho tela, predevsim vsak jeho sedaci casti. Autobusy jsou v neuveritelnem technickem stavu, v jedne rade maji pet sedadel, cca pro 70 lidi (casto vsak vozi dvojnasobek) a ridic je od cestujicich oddelen prepazkou (nejcasteji v podobe klece). Cely prubeh jizdy ridi jakysi revizor, ktery kontroluje a prodava listky a pistalkou dava pokyny k zastaveni ci rozjeti autobusu. Cestovani vlakem i autobusem zde prijde zhruba na 0,25-0,40 Kc / km. K doplneni informaci o doprave, ve mestech zde existuje MHD a taxisluzba, ale vetsina lidi vyuziva sluzeb motoriks a cykloriks. Ridici techto dopravnich prostredku jsou zvlaste v hlavnich turistickych centrech neuveritelne vytrvali v premlouvani, neodbytni a doterni.

V Delhi jsme stravili tri dny, tentokrat vsak jen zarizovanim a organizovanim veci, tykajicich se nasi cesty. Nechali jsme zde vyvolat filmy, poslali domu dva balicky, koupili si letni obleceni a predevsim jsme zde uschovali na dobu naseho putovani po Indii zimni veci do Nepalu, karimatky a jeden spacak. Druhou navstevou Delhi ukoncime nase Indicke putovani a pri cekani na cinske vizum budeme mit dost casu k poznavani pamatek.

Z Delhi jsme zamirili k nejznamejsi indicke architektonicke pamatce, ke krasne hrobce Taj Mahal, postavene slavnym mughalskym vladcem. TajMahal je dominantou maleho mestecka Agra, ktere se stalo jednim z nejnavstevovanejsich mist v Indii a jednim z nejobavanejsich mist pro turisty v otazce doternosti a neodbytnosti ridicu riks a nadhanecu do hotelu. Ne nadarmo jsou zde vsichni oznacovani jako predatori.

Zde jsme zacali poprve srovnavat Indii s dosud navstivenymi zememi. Na rozdil od "letajicich" turistu nas nase pozemni putovani dostatecne zocelilo, a tak nas vsudypritomny neporadek, zebraci, zivot na ulicich, smog ve velkych mestech a hygiena nijak neprekvapili. Oproti muslimskym zemim se ale zmenil pristup lidi k nasim malickostem, coz je pro nas (az na nekolik svetlych vyjimek) trosku zklamanim . Ve vetsich mestech se k doternym ridicum riks, hotelovym nadhanecum a prodejcum vseho mozneho predevsim pridavaji vsudypritomni zebraci. Neni ditete, maleho ci velkeho, aby vedle nas neproslo bez poznamky "baksis", "deset rupek" ci "skolni pero, prosim". Stejne tak dospeli a nemusi byt primo zebraci si dokazou rict o penize za kazdou sebemensi malickost. Marne vzpominame na caste uprimne pozvani na caj ci jen zajem lidi o nas, nasi zem a nase cestovani. V Indii si denne uvedomujeme ohromnou prelidnenost a neustaly boj o sve mistecko v cele spolecnosti. Je to zrejme zpusobeno i velkym poctem bohatsich zahranicnich turistu.

V Agre nas cekalo nemile prekvapeni i z uplne jine stranky. Nekolikrat opakovane jsme ctli cenu vstupneho na velke ceduli nad pokladnou: "Indove-10Rp, Ostatni-10USD+500Rp (tj.1000Rp)". Byli jsme ujisteni, ze i my patrime do skupiny Ostatni, mame vsak pry moznost navstivit TajMahal v patek, kdy je vstup pro vsechny zdarma - zaverecna cesta do Delhi tedy povede opet pres Agru. Pozdeji jsme se dozvedeli, ze nas prekvapeni v podobe vysokeho vstupneho cekaji casteji. Indicky archeologicky spolek totiz od 24.10.2000 zavedl u rady vybranych pamatek specialni vstupne pro cizince v podobe 50ti ci 100nasobku indickeho vstupneho. (Pro ty co se chystaji do Indie: "vyzadejte si na prvnich turist. informacich seznam a pocitejte se vstupnym do sveho rozpoctu.)

Z Agry uz nase cesta mirila na zapad do velkeho poustniho statu Rajastan. Cestou jsme se na den zastavili v byvalem hlavnim meste mughalske rise, v poustnim kamennem meste Fathepur Sikri. Male mestecko zdobi rozsahle kralovske palace z cerveneho piskovce, nadherna mesita s 54m vysokou vstupni branou a karavansaray-misto odpocinku pro karavany velbloudu.

Dalsi zastavku jsme naplanovali v nedalekem meste Bharatpur, u ktereho se nachazi ptaci rezervace a NP Keoladeo. Rozhodli jsme se pro netradicni presun do teto oblasti, z Fathepur Sikri jsme vysli pesky. Prochazeli jsme mezi pocetnymi policky a odpovidali na udivene pozdravy mistnich zemedelcu. Posledni usek cesty do Bharatpuru jsme dostopovali. Nejsme sice zadni ornitologove, ale celodenni navsteva ptaci rezervace na vypujcenych kolech patri k nasim nejhezcim zazitkum. Cely den jsme pozorovali a fotili neuveritelne mnozstvi ptaku, malych i velkych, brouzdajicich se po rozsahlych vodnich plochach.

O Rajastanu se tvrdi, ze je nejbarevnejsim statem Indie. Potvrzuji to zeny ve svitive ruzovych, zlutych ci oranzivych sarich (typicke indicke obleceni z jednoho kusu 9m dlouhe latky, ktere si zena omota kolem tela) ci muzi se svymi nadherne barevnymi turbany. V Rajastanu vsak navstevnik najde i barevna mesta. Prave do ruzoveho mesta Jaipur jsme dne 6.12. z Bharatpuru zamirili i my. Dva dny jsme se prochazeli sirokymi bazarovymi ulickami, kde je vetsina domu skutecne ruzovych. Stare mesto je obehnano ruzovymi hradbami a zdobi ho znamy Palac vetru - Hawa Mahal, jak jinak nez ruzovy. V Jaipuru jsme take vzpomeli na kulturni zivot a navstivili jsme mistni kino Raj Mandir. Shlednout predstaveni Mission Kashmir, samozrejme v jazyce Hindi, v udajne nejvetsim asijskem kine (kapacita 1270 lidi) bylo velkym zazitkem.

Z Jaipuru jsme nocnim vlakem prejeli do mesta Jodhpur. Tomuto krasnemu modremu mestu s mohutnou pevnosti na skale jsme venovali jeden den a opet nocnim vlakem prejeli do zlateho poustniho mesta Jaisalmer. V tomto stredovekem meste, jak vystrizenem z pohadek Tisice a jedne noci, umistenem v samotnem srdci Tharske pouste, jsme se zdrzeli tyden. Mnohokrat jsme prochazeli uzouckymi krivolakymi ulickami mestske pevnosti, kde se clovek velmi snadno ztrati. K prijemnemu pocitu z mesta prispelo i setkani a zprateleni se s kashmirskym obchodnikem a jeho pozvani na mesic kveten do Srinagaru. Uvidime vsak, kam nas v tuto dobu cesta zavede. V Jaisalmeru jsme byli sice uz od 10.12., ale predcasne jsme si zde nadelili a rozbalili nas vanocni darek. Na ctyri dny jsme se vypravili poznavat poust a zivot jejich obyvatel na hrbetech velbloudu. Sledovani zapadu a vychodu slunce, menici se poust od kamenne az po tu skutecnou piscitou a fotografovani pisecnych dun se nam nesmazatelne vrylo do pameti. Spolecnost nam delal jen mlady pruvodce Isac, takze jsme si denni program organizovali sami. V pousti jsme si poprve na indickem uzemi zacali opet varit z vlastnich zasob. Do te doby jsme ve mestech stridave navstevovali indicke restaurace s pomerne malym vyberem znacne palivych jidel nebo jsme se odbyvali jidlem z poulicnich stanku, vetsinou ruzne druhy smazenek opet vyrazne palivych ci jsme si proste jen pripravili na hotelovem pokoji ovocny salat do esusu. (Musime rici, ze kvalita jidla v Indii je oproti Pakistanu daleko horsi a porce jsou dvakrat mensi). V Jaisalmeru jsme se vsak vratili k oblibenemu a vyrazne levnejsimu zpusobu stravovani, k "samovarbe". K tomuto ucelu jsme zakoupili druhy maly kastrulek na smazeni, olej, sojovou omacku, koreni a stali se z nas opravdovi sefkuchari.

Z Jaislamuru jsme behem dvou dnu prejeli Tharskou poust na jih a na hranicich statu Rajastan a Gujarat navstivili mestecko Mt.Abu. Tato hill station neboli misto v horach, kam se v horkych letnich mesicich lide jezdi schovat pred umornym vedrem na nize polozenych planich, byla vystavena v nadmorske vysce 1250m. Dnes je predevsim oblibenym mistem mladych indickych novomanzelu, kteri sem prijizdi prozit svuj Honey moon - svatebni cestu. Nas sem privedl predevsim jinisticky chramovy komplex Dilwara. Ve ctyrech chramech tesanych z mramoru jsme mohli obdivovat mistrovskou praci socharu.

V Mt.Abu padlo definitivni rozhodnuti, kde ztravime vanoce. Rozhodli jsme se pro malou zajizdku zpet do Rajastanu do krasneho mesta Udaipur. Cestou do Udaipuru jsme se kratce zastavili v dalsim nadhernem jinistickem chramu Ranakpur a dve noci prespali primo v chramove dharamsale.

Do Udaipuru jsme prijeli 22.12. a predsvatecni dny stravili pripravami na slavnostni vecer. Ve volnem case jsme se prochazeli uzounkymi ulickami stareho mesta a obdivovali maharajuv palac krasne umisteny na brehu jezera. stedry den probehl v prijemne a pohodove atmosfere a vyvrcholenim byla stedrovecerni vecere v podobe smazene ryby s bramborem u prostreneho stolu se svickami, cukrovim a ovocem. Ani Jezisek na nas nezapomel a pod ozdobenou palmickou v kvetinaci jsme oba nasli darky. Byly to prvni Vanoce bez snehu a zimy a na Stedry den jsme se pod slunecnou oblouhou potili stejne tak jako kazdy den na indickem uzemi.

Z Udaipuru jsme zamirili na jih pres Gujarat do statu Maharastra shlednout hinduisticke a budhisticke jeskyne Elora a Ajanta. Tyto jeskyne jsou vytesane ve skalnich ubocich. V Ajante je zdobi nastene malby s vyjevy ze zivota Budhy zatimco v Elore jsme mohli obdivovat predevsim praci socharu. Chram Kailas je nejvetsim monolitickym socharskym dilem na svete. Odtud jsme dvema vlaky s nocnim zivotem v nejvetsim indickem meste Mumbai zamirili do nejmladsiho a nejmensiho indickeho statu Goa. Behem prejezdu jsme meli moznost sledovat menici se krajinu a porovnavat s poustnim statem Rajastan ci zemedelskou Maharastrou. Tady se k rozlehlym ryzovym polim a polim s cukrovou trtinou pridaly kokosove palmy, bananovniky s trsy bananu a kere s mangovymi plody.

V Goe jsme se slovenskymi kamarady oslavili Silvestra a zahajili druhou cast naseho putovani po Indii, o ktere vam vsak napiseme az priste.

PF 2001

Mejte se vsichni moc fajn a piste novinky z Cech
Zdravi vas Gabca a Rada

zpět na hlavní stránku   <<  zpět G&R na cestách obsah dále  >>
Vytvořeno: 20.října 2000          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Gabča a Radek, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz