fotocesty FOTOCESTY.CZ
Gabča a Radek na cestách 2000-200?
Z P R Á V Y   Z   C E S T P R A K T I C K É   I N F O N O V I N O V Ý   Č L Á N E K
zpět na hlavní stránku   <<  zpět G&R na cestách obsah dále  >>

Thajsko a Kambodža

posláno: 18. 8. 2001, Georgetown, Malajsie

Zdravime vsechny nase priznivce z Malajskeho Georgetownu,

mame za sebou cestovani po Malajsii a navstevu Singapuru a pred prejezdem na indonezskou Sumatru musime dohnat nas rest s povidanim o Thajsku.

Na navrat do Thajska, se kterym jsme se uz kratce seznamili behem 10ti dnu po priletu z Nepalu a pred cestou do Ciny jsme se moc a moc tesili.

Thajsko, ktere bylo az do roku 1939 nazyvano Siam, je uzasna, velmi rozmanita zeme s prijemnymi lidmi a jednou z nejlepsich kuchyni na svete. V podobe pestrobarevnych chramu i celych historickych mestskych komplexu nabizi Thajsko spoustu moznosti milovnikum kultury a historie. Diky svemu tvaru (od severu k jihu Thajsko meri 1860 km a rozprostira se pres 16 stupnu zemepisne sirky) oplyva velmi rozlisnymi klimatickymi podminkami a velkou pestrosti prirodnich kras.

Z Laosu jsme dne 25. cervna vjeli do severozapadniho Thajska. Tato cast zeme je nejmene navstevovana zahranicnimi turisty, je mene rozvinuta a malo z mistnich lidi hovori ci rozumi anglicky. V severovychodnim Thajsku se nachazi velke mnozstvi historicky a archeologicky dulezitych mist. Je zde spousta chramovych komplexu, mnohe z nich jsou zrestaurovany a vetsina pochazi z khmerskeho obdobi (10. - 13. stol.). Navstivili jsme zde historicky park Phanom Rung nachazejici se nedaleko mesta Buriram. Chram Phanom Rung se rozprostira na vulkanickem kopci, kde dominuje jinak velmi rovinate krajine a diky 14ti lete rekonstrukci je nejpusobivejsi a nejlepe zachovany ze vsech khmerskych monumentu v Thajsku. Poprve na nasi ceste jsme si k celodenni prohlidce pujcili motorku, ktera je v Thajsku velmi rozsirenym dopravnim prostredkem. Uz jen samotna jizda byla skvelym zazitkem a jeste nekolikrat behem cestovani v Thajsku i v Kambodze jsme si tuto zkusenost zopakovali.

Z Buriramu jsme vlakem prejeli do Bangkoku. Blizil se zacatek prazdnin a pro nas dlouho ocekavane datum 3. cervence, tedy den priletu nasich dvou kamaradu z Liberce, Zdenky a Radka. Spolecne jsme jiz stravili zhruba mesic v Thajsku, navstivili Kambodzu, projeli Malajsii a zastavili se v Singapuru. Ve ctyrech jeste navstivime Sumatru a 4. zari se se Zdenkou a Radkem v Jakarte rozloucime.

V Bangkoku jsme se tentokrat zdrzeli tyden. Bangkok je ohromne moderni pulzujici mesto s vice jak 6ti miliony obyvateli. Pro zajimavost tu zije 70% veskereho thajskeho mestskeho obyvatelstva, 80% ze vsech vysokoskolsky vzdelanych Thajcu a jezdi tu 72% ze vsech registrovanych aut. Co se tyce obyvatelstva, v Thajsku s rozlohou podobne Francii zije cca 70 milionu lidi. Thajci jsou prijemni, pohodovi, velmi casto se usmivajici lide. Maji nesmirnou narodni hrdost vyplyvajici z toho, ze thajske kralovstvi nebylo nikdy v historii podrobeno cizi nadvlade. Thajci miluji svou zemi, thajska vlajka je videt temer na kazde budove. Z radia a rozhlasu zni denne rano v 8:00 a vecer v 6:00 thajska hymna, pri ktere dodnes vetsina obyvatel zanecha veskere cinnosti, zastavi se a ceka az hymna dozni. Thajci nedaji dopustit na sveho krale. Portrety krale a kralovny visi na vsech uradech, ve skolach, ale i v obchodech a firmach. Jednou jsme v Bangkoku kraceli po ulici, kudy mel za 5 min. projet kral ve svem kremovem Rolls Roysu. Veskera doprava byla zastavena, lide cekali na chodnicich a v dobe prujezdu nehnute stali a v tichosti mu vzdavali uctu (az na Radu, ktery se snazil tajne fotit).

Thajsko se samozrejme jako kazda jina asijska zeme meni pod vlivem zapadni a americke kultury. I pres to vsak v Thajsku zustavaji dominantni puvodni tradice a silny duch thajske kultury.

V Bangkoku se nam z historickych zajimavosti nejvice libily pestrobarevne budhisticke chramy. K navsteve chramu Wat Pho s ohromnou sochou leziciho Budhy jsme tentokrat pridali i prohlidku chramu Arung, ktery je nazyvan "cervankovy" chram. Po setmeni jsme tu shledli kouzelne predstaveni zvuku a svetel. Nevynechali jsme ani navstevu Kralovskeho Palace, ve kterem se nachazi nejdulezitejsi thajsky chram se soskou Smaragdoveho Budhy, ktery je symbolem Thajska.

Bangkok byl pro nas take mistem, kde jsme si vyrizovali viza do dalsich zemi. Zaznamenali jsme tu uspech v podobe ziskani 6ti mesicniho australskeho viza. Na indonezske ambasade jsme dostali mesicni vizum k navsteve Indonesie a dale jsme zde pozadali o vizum ke kratke navsteve Kambodzi.

Bangkok nabizi nekonecne stravovaci moznosti. Od luxusnich restauraci, pres americke restaurace s rychlym obcerstvenim, az po pestrou mistni kuchyni. Temer kazda ulice je vecer lemovana nekonecnym mnozstvim osvetlenych stanku s nejruznejsimi dobrotami. V ostatnich mestech jsou jidelni stanky navecer soustredeny do tzv. nocnich trhu, ktere poskytuji nejlevnejsi a vybornou obzivu. Pres den jsme si uzivali levneho tropickeho ovoce, nejvice ananasu a vecer jsme ochutnavali zvlastni polevky, ryzi ci nudle s nejruznejsimi omackami nebo zeleninovymi salaty. Jako zakusek jsme si temer nikdy nenechali ujit vybornou bananovou palacinku s cokoladou ci salkem.

Z Bangkoku jsme 7. cervence vyrazili vlakem na sever do 86 km vzdaleneho historickeho mesta Ayuthaya. Ayuthaya byla v obdobi od r. 1350 az do r. 1767 kralovskym hlavnim mestem. Stare mesto se nachazi na soutoku tri rek, ktere jsou vodnim kanalem spojeny do souvisleho kruhu. Na tomto umelem ostrove se nachazi tzv. historicky park Ayuthaya, ktery je na seznamu kulturniho dedictvi UNESCO. K celodenni prohlidce jsme si pujcili kola a objizdeli historicke chramy a zajimava mista, ktera kdysi tvorila velkolepe mesto.

Z Ayuthayi jsme zamirili do prirody, do nejstarsiho thajskeho narodniho parku Khao Yai, ktery zahrnuje nejrozsahlejsi neporusene uzemi s destnym pralesem v pevninske Asii. Po dlouhe dobe jsme tu opet vytahli stan a tri noci spali v kempu obklopenem dzungli. Ve dne jsme podnikali vylety do dzungle a k vodopadum. Jeden vecer jsme take vyrazili na nocni safari, hodinovou okruzni jizdu na korbe pick-upu. V parku jsme si prijemne oddechli od rusnych mest a i kdyz jsme nespatrili obavaneho tygra ci stado divokych slonu, meli jsme stesti na jina mensi zvirata. Videli jsme opice - makaky a gibony, stada vysoke zvere, u reky krasneho,skoro 1 m dlouheho jestera - varana, pruhovanou civetku a behem nocni jizdy velkeho dikobraza. Ve dne nas "vylekal" velestir obrovsky, asi 15 cm dlouhy a nekolikrat jsme zahledli a predevsim slyseli obrovske ptaky zoborozce. I kdyz prochazka dzungli neni tak jednoducha a prijemna, jako v nasem lese (hlavne po desti lezly po bahnitych cestach krvelacne pijavice), navsteva parku pro nas byla zajimavym poznanim.

Kambodža

Dne 14. cervence jsme Thajsko na kratkou dobu opustili, protoze jsme nechteli vynechat navstevu svetoznameho mista Angkor Wat v Kambodze. Vstupem do Kambodzi jsme se razem opet ocitli ve velmi chudem a zaostalem statu. V Kambodze teprve pred nedavnem skoncila dlouhotrvajici strasna obcanska valka, kterou vedli Rudi Khmerove. Behem let 1975 - 79 tu probehla jedna z nejhorsich genocid na svete, pri ktere byly zavrazdeny 2 miliony lidi z celkovych 7 milionu Kambodzanu (predevsim inteligence). Boj Rudych Khmeru pokracoval i behem 80. a 90. let. Zbrane slozili teprve pred par lety, ale nasledky partizanskeho pokladani min budou jeste dlouho videt. Ve mestech i na vesnicich je videt vysoky pocet zmrzacenych lidi. Nyni je jiz v Kambodze mir a stat se otevira vzrustajicimu poctu turistu.

Z hranicniho mestecka Poipet jsme podnikli dobrodruznou 5ti hodinovou jizdu na korbe pick-upu po rozbite, velice prasne ceste do mesta Siem Reap. Siem Reap je vychozim mistem k navsteve chramu v Angkoru. Ubytovali jsme se v jednom z mnoha turistickych Guest Housu a behem tri dnu na motorkach objizdeli jednotlive chramy Angkoru. Angkor byl vystaven Khmery behem 9. - 13. stoleti jako jejich hlavni kralovske sidlo.Odsud v dobach sve nejvetsi slavy ovladali uzemi zahrnujici dnesni Burmu, Laos, Vietnam a Kambodzu. V Angkoru se na obrovskem uzemi nachazi na 100 ruzne zachovanych kamennych chramu. Nejznamejsi z nich je ohromny Angkor Wat a chram Buyon se znamymi reliefy hlav boha Avalotitesvary. I kdyz nejsme zadni archeologicti odbornici a nadsenci, navsteva Angkoru nas nadchla.

Thajsko - pokracování

Z Kambodzi jsme se turistickou dodavkou vratili rovnou do Bangkoku. Odtud jsme pred odjezdem na jih podnikli jeste vylet na zajimavy plovouci trh ve vesnici Damnoen Soduak. I kdyz se tento trh stal velkou turistickou atrakci, vedle lodek se suvenyry tu v soustave kanalu jeste stale pluji ci kotvi male drevene lodky, ze kterych Thajky ve slamenych kloboucich prodavaji zeleninu, ovoce nebo jiz hotova jidla. Dale jsme se zastavili ve meste Kanchanaburi, ktere je proslule mostem pres reku Kwai. Most byl soucasti 415 km dlouhe Zeleznice Smrti, kterou v letech 1942 - 43 vystaveli spojenecti zajatci pod velenim Japoncu. Vystavba zeleznice probihala v nelidskych podminkach,v dzungli a v horach a zemrelo zde 16000 vojaku.

V teto dobe jsme se uz ale myslenkami pohybovali nekde u more, na bilych plazich. Potrebovali jsme se jenom rozhodnout, zda pojedeme na vychodni ci zapadni pobrezi. Kazde pobrezi je totiz ovlivnovano jinym monzunem a i kdyz jsou obe pobrezi misty jen necelych 100 km vzdalena, obdobi destu tu probiha ruzne. Co se tyce pocasi, musime rict, ze jsme po celou dobu cestovani Thajskem meli ohromne stesti. V Thajsku jsme poradny slejvak zazili jenom jednou tesne pred koncem, ve meste Krabi. Jinak jsme byli prekvapeni neustalym sluncem, vysokou vlhkosti a teplotami. Takhle jsme si tu obavanou destivou sezonu vubec nepredstavovali. V Kambodze uz monzun fungoval lepe a pravidelne kazde odpoledne, zhruba po treti hodine sprchlo.

Pro nasi dovolenou u more jsme nakonec zvolili vychodni pobrezi, ostrov Ko Pha Ngan u vetsiho a znamejsiho ostrova Ko Samuii. Ctyrhodinovym trajektem jsme dne 22. cervence z pevniny dopluli na ostrov a ubytovali se na malo osidlenem severu, v krasnych bungalovech, na bile pisecne plazi. Byl to tu raj pro snorchlovani, primo v nasi zatoce se rozprostiral v hloubce 1 - 10ti metru rozsahly koralovy utes.

More tu bylo nadherne ciste, takze jsme mohli denne s brylemi a snorchlem pozorovat koraly nejruznejsich tvaru, sasanky a podmorske houby, mezi kterymi se prohanely pestrobarevne rybky. Gabca se navic odvazila k potapeni s kyslikovou bombou. U sympatickych anglicanu v potapecske skole nejprve prosla zakladnim vycvikem s prvnim ponorem na koralovem utesu do hloubky 9ti metru. Druhy den se spolu s instruktorem, Zdenkou a Radkem zucastnila celodenniho vyletu lodi se dvema ponory na otevrenem mori. Oba ponory trvaly po 45ti minutach a maximalni dosazena hloubka byla 16 metru. Pozorovani nadherneho podmorskeho zivota, ktery zna clovek vetsinou jen z akvarii, byl nezapomenutelnym zazitkem srovnatelnym s pohledem na Mt. Everest.

Opaleni a odpocati jsme se 28. cervence presunuli na zapadni pobrezi do mesta Krabi. Preci jen jsme nechteli vynechat alespon kratkou navstevu tohoto svetoznameho pobrezi. Jiste kazdy z vas nekdy zahledl fotky skalisek, vycnivajicich primo z nadherne modrozelene vody. Tato oblast je rajem pro skalolezce.

Z Krabi ci z mestecka Panga jsme podnikali jednodenni vylety. Jeden den jsme lodi proplouvali mangrovnikovym porostem, mezi skalami a jeskynemi az ke znamemu ostrovu Jamese Bonda. Skala Jamese Bonda je soucasti morskeho narodniho parku. Vyrusta z more do vysky zhruba 20ti metru, tesne nad hladinou je sotva 3 metry siroka a vzhuru se postupne rozsiruje. Behem tohoto vyletu jsme take navstivili plovouci muslimskou rybarskou vesnici s malou mesitou. Dalsi vylety jsme podnikali na motorkach do parku s vodopady, ci na morske pobrezi k 75 milionum let starym fosiliim morskych musli. Toto misto je nazyvano musli hrbitov. Nejkrasnejsi byl vylet opet lodi k poloostrovu s kycovitymi plazemi Raleih. Takhle si clovek opravdu predstavuje idealni morske pobrezi.

Zajimavou zmenou, kterou jsme behem prejezdu zaznamenali, bylo zemedelstvi. Na severu od Bangkoku neustale prevazovalo pestovani ryze. Na jihu se najednou objevily rozsahle plantaze kaucukovniku a olejovych palem. Kaucukovniky jsou listnate stromy, z jejichz kmenu se nariznutim kury do kalisku sbira bila tekutina - menici se na gumu. Z olejovych palem se zase sklizeji obrovske pichlave plody s olejnatymi semeny, ze kterych se ziskava olej pouzivany v potravinarstvi i pro kosmeticke ucely. Na jih jsme dorazili v dobe, kdy vrcholila sezona rambutanu, sladouckeho ovoce. Stromy podel silnic tu byly obalene cervenymi chlupatymi kulickami s bilou sladkou duzinou uprostred. Byla to naramna mnamka.

Hlavnim nabozenstvim v Thajsku je samozrejme budhismus. Cela zeme je plna krasnych budhistickych chramu s nejruznejsimi sochami Budhu. Prakticky vsude na ulicich se clovek setka s prijemnymi budhistickymi mnichy. Rano chodi naboso po ulicich a od vericich ziskavaji potravu do svych misek. Pred obdobim destu, kdy mnisi zustavaji v chramech a medituji, dostavaji od vericich kose plne potrebnych dennich veci (destnik, mydlo, zubni pastu, jidlo, svicky atd.). Na jihu Thajska jsme zaznamenali vyraznou zmenu. Na ulicich se zacali objevovat zeny v satcich, coz naznacovalo rozsireni islamu. Bylo zajimave pozorovat divky ve skolnich stejnokrojich se stejnymi bilymi satky. Narust islamu v jiznim Thajsku byl takovou malou pripravou na temer 100% islam v nekterych castech Malajsie.

Thajsko jsme dne 3. srpna, po 48 dnech definitivne opustili hranicnim prechodem Sungai Kolok a vstoupili tak do Malajsie, 14. zeme na nasi ceste.

Thajsko je nadherna, pohodova zeme s velmi jednoduchym cestovanim. Cenove je srovnatelna s Cechami, ubytovani tu je vsak vyrazne levnejsi. Jsou zde moc prijemni lide a my doufame, ze budeme mit nekdy v budoucnu moznost opet se tam vratit. Tesime se na vase zpravy z Cech (a USA) a pokusime se vam co nejrychleji poslat povidani o nasi ceste Malajsii a zastavce v Singapuru.

Mejte se vsichni moc krasne. Temer od rovniku vas zdravi

Gabca a Rada

Další: Austrálie
zpět na hlavní stránku   <<  zpět G&R na cestách obsah dále  >>
Vytvořeno: 20.října 2000          Poslední aktualizace:
 Copyright © 2001 Gabča a Radek, fotocesty.cz e-mail: info@fotocesty.cz